19.03.09

Psychologická operace - manipulace veřejného mínění 1

Psychologická operace (popř. PSYOPS, z anglického Psychological operations) je plánovaná operace, která by dodala vybrané informace a indikátory veřejnosti k ovlivnění jejích emocí, motivů, mínění, obecných úvah a především k ovlivnění chování a postojů zahraničních vlád, organizací, skupin a jednotlivců.
Účelem Psychologické operace je indukovat či posílit způsob uvažování a chování příhodného k dosažení cílů původce psychologické operace.
Tento koncept byl používán vojenskými institucemi napříč historií, ale ve 20. století dostal podobu dnešního významu tohoto termínu.
Existují i speciální jednotky pro Psychologické operace, které tyto metody používají. Mezi státy, které jich využívají nejvíce, patří Německo, Velká Británie a především Spojené státy americké.



Operace Northwoods

Tento plán patří mezi tzv. false flag psy-op - psychologické operace, jejichž cílem je manipulace veřejného mínění vlivem nějakého neočekávaného nebo např. traumatizujícího podnětu. Účelem akcí, které Operace Northwoods plánovala, bylo získat všeobecnou podporu americké veřejnosti pro vojenskou invazi na Kubu. Uvedené prostředky zahrnovaly i fingované teroristické akce na území USA proti vlastním obyvatelům, počítající s až stovkami obětí.

Operace Northwoods je název tajného dokumentu, který vytvořil americký generální štáb USA v roce 1962. Dokument obsahoval návrh vojenské operace, iniciované armádou Spojených států. 13. března 1962 jej ministru obrany Robertu McNamarovi předložil předseda sboru náčelníků štábů, Lyman Lemnitzer.Po čtyřiceti letech byly její plány odtajněny.

Detaily těchto plánů jsou popsány v nové knize Body of Secrets investigativního reportéra Jamese Bamforda. Kniha se týká historie největší americké špionážní agentury NSA / National Security Agency /.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Northwoods

Operace Northwoods - možná předehra k 11. září
http://www.sckpkarvina.estranky.cz/clanky/skudci-kubanske-revoluce/operace-northwoods---fikce-_

Groupthink

Groupthink je způsob myšlení jednotlivců, úmyslně odpovídající zachování shody ve skupině. Skupinové myšlení v zájmu shody skupiny potlačuje nezávislost rozhodování jedince a jeho samostatnost, dochází k tlaku na uniformitu a sebecenzuře. Soudržnost a solidarita ve skupině se stává důležitějším než reálné zvažování faktů. Groupthink může způsobit, že skupina (typicky výbor nebo velká organizace) učiní špatná nebo nerozumná rozhodnutí, o kterých by každý člen mohl individuálně usoudit a zvážit, že nejsou moudrá.
Irving Janis analyzoval řadu rozhodnutí americké zahraniční politiky z let 1940 až 1970 a dospěl k závěru, že v mnoha případech se objevilo skupinové myšlení. Groupthink ovlivnil hlavně neúspěšný pokus o invazi amerických jednotek na Kubu v Zátoce sviní, dále taky bombardování v Pearl Harbor, vietnamskou válku.

Groupthink, skupiny souhlasí se sledováním cílů, se kterým jednotliví členové nesouhlasí. To fascinuje výzkumníky v poli sociálních věd. Důvod pro tuto fascinaci je, že se zdá, že tyto teorie vysvětlí sledované chování jednotlivců a skupiny v mnoha společenských kontextech. Například, invaze v Zátoce sviní se jeví jako archetyp groupthink jevu. Výzkumníci poznamenávají, že rozhodnutí vykonat tuto katastrofální vojenskou kampaň bylo děláno s téměř jednomyslnou dohodou presidenta J. F. Kennedyho a jeho poradců. Tito poradci byli, téměř bez výjimky, v podstatě velmi podobní prezidentovi: bohatí, bílí muži z privilegovaných rodin a mající univerzitní vzdělání. Generál David M. Shoup, velitel námořního sboru v té době předpovídal neúspěch a obrovský počet obětí při invazi, a žádal prezidenta, aby se do toho nepouštěl. Shoupova odborná rada byla ignorována skupinou a skupinové rozhodnutí začít s invazi skončilo s katastrofálními výsledky.

Taková dysfunkční patologie ve skupinách je známý společenský jev a všechny skupiny by měly automaticky vyžadovat kroky pro to, aby se mu vyhnuly. Tyto kroky obecně obsahují zahrnutí jednotlivců s různorodými zázemími v rozhodovacím procesu a ostře sebekritický pohled jednotlivců. Skupiny tak obecně učinily lepší rozhodnutí než homogennější skupiny a obecně se dá mluvit o schopnosti produkce kvalitnejších rozhodnutí, která zabrání takovému neštěstí, jaké se stalo v souvislosti s invazí v Zátoce sviní.

Příčiny a symptomy groupthink

Tento fenomén se však netýká jenom politických rozhodnutí a může se vyskytnout v mnoha různých situacích. Podle Janise může nastat vždy, když jsou splněné předcházející podmínky, které pravděpodobně groupthink povzbudí:

* Vysoký stres, vnější hrozby a nízká naděje na lepší řešení než nabídl vůdce
* Vysoká skupinová soudržnost
* Přesvědčivá síla vůdce skupiny
* Izolace skupiny od informací zvnějšku
* Skupina je pod tlakem, protože k rozhodnutí je třeba dojít rychle

Jeho osm symptomů svědčících o groupthinku:

1. Iluze nezranitelnosti
2. Nepochybná víra ve vlastní morálku skupiny
3. Racionalizace, kolektivní odůvodnění rozhodnutí skupiny
4. Sdílené stereotypy a pohledy zvláště na oponenty, vnímání oponenta jako slabého, neschopného
5. Self-cenzura; členové odepřou kritiky, žádný se neozve na protest, protože se všichni tváří, že souhlasí
6. Iluze jednomyslnosti (vidět falešnou shodu), to že nikdo neodporuje podporuje rozhodnutí skupiny
7. Směrovat tlak na disidenty, aby se přizpůsobili
8. Samozvaný členi chrání skupinu před negativními informacemi

Jeho sedm příznaků rozhodnutí ovlivněného groupthink:

1. Neúplný přehled alternativ
2. Neúplný přehled cílů
3. Opomenutí prozkoumat rizika přednostního výběru
4. Opomenutí znovu hodnotit zpočátku zamítnuté alternativy
5. Slabé vyhledávání informací
6. Výběrová zaujatost ve zpracování dostupných informací
7. Opomenutí přijít na náhradní plány

Sociální psycholog Clark Mccauley definoval tři podmínky pod kterým groupthink nastane:

* Direktivní vůdce
* Stejnorodost členského sociálního zázemí a ideologie
* Izolace skupiny od vnějších zdrojů informací a analýzy

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Groupthink

Žádné komentáře:

Okomentovat