21.12.10
20.12.10
PROTI NOVÉMU SVĚTOVÉMU ŘÁDU (Newsletter CEP)
« HOVORY NA PRAVICI: Je konečně na čase postavit se „pravdolásce“
Je premiérem NEČAS, NEBO SCHWARZENBERG? »
Prosinec 19, 2010 Autor: abbartos
Evropský „prezident“ Herman van Rompuy v listopadovém projevu k 21. výročí pádu berlínské zdi vyhlásil konec národních států a euroskepticismus označil za nové nebezpečí a jeho představitele za nepřátele. Americký prezident Barack Obama jen o pár dní později v projevu v indické Bombaji nazval zase nepřáteli ty, kteří nepodporují globalizaci a otevřenou jednotnou světovou ekonomiku.
Třebaže podobných zpupných prohlášení už byla spousta a spousta jich ještě bude, jsem přesvědčen, že bychom je neměli podceňovat. Jsme totiž svědky zásadního střetu, ke kterému v příštích měsících a letech dojde. Ti, kteří odmítají nadšené budování jednotné Evropy či ještě nadšenější budování globálních politických a ekonomických struktur, jsou označeni za nepřátele. Nikdy nekončící zápas o lidskou svobodu začíná nabírat netušených rozměrů.
Co se ale děje na české politické scéně? Zvedá se v pravicových stranách nějaký odpor či nesouhlas? Uvědomují si čeští konzervativci, co tyto na první pohled nenápadné výroky ohlašují? Zamýšlí se někdo v českých politických stranách (záměrně říkám „stranách“, protože na Hradě se nad tím zamýšlejí) nad politickým programem, který by byl alternativou k současnému politickému mainstreamu?
Poučil se někdo z rok staré strašlivé porážky české suverenity a za oněch dvanáct měsíců, co Lisabonská smlouva platí, přišel s návrhy, jak ji odčinit a zvrátit? Nebo jsme veškerý odboj vzdali a necháváme se jen unášet stále se zrychlujícími okolnostmi?
Jsem bohužel přesvědčen, že platí to poslední. Česká konzervativní politika si tyto soudobé nebezpečné trendy nepřipouští, natož aby jim bránila. Rezignovala na obranu hodnot, které by jí měly být nejdražší. Nachází se ve vážné krizi, kdy nedokáže rozeznat znamení doby, neví, co je její poslání, nemá vizi.
Místo toho, aby šla do sebe a „zpytovala“, proč se jí před rokem nepodařilo uhájit zbytky české nezávislosti a přemýšlela, jak by to mohla napravit, pokračuje i za současné vlády v probruselském kurzu. A právě lehkomyslná samolibost daná nečekaným výsledkem parlamentních voleb, který umožnil vznik pravicové vlády s historicky dosud největší většinou ve Sněmovně, jakékoli vážnější sebereflexi a debatě o obrodě pravice brání. Pravice je spokojená s tím, že vládne. Dál už ale nevidí.
Přitom právě dnes, více než kdykoli jindy, je třeba dohlédnout dál, než jen k dalším volbám. Více než kdykoli jindy je třeba, aby konzervativci našli společnou řeč a začali mluvit silným hlasem.
Tento text by proto chtěl být příspěvkem do debaty, jak českému konzervatismu vrátit náboj a sebevědomí, ale i vizi, která by ho mohla sjednotit a zajistit mu do budoucna velké sympatie voličů.
Ve skutečnosti jde ale o více, než jen najít dostatečně originální a atraktivní téma do příštích volebních kampaní. Jsem totiž přesvědčen, že v současnosti ani žádné jiné důležitější téma není a konzervativci proto nemají na vybranou.
Nový světový řád
Každé hnutí potřebuje ke sjednocení vnějšího nepřítele. Konzervativci si ho naštěstí nemusejí vymýšlet, už ho přirozeně mají. Mají ho v pokrokářském uvažování, které je staré jako lidstvo samo, ale které na sebe bere v čase různé podoby. Největším problémem konzervativců je, že tu nejnovější podobu nepřítele dosud neprohlédli a bojují pouze s jeho starými podobami. Bojují staré války.
Dovolím si říci, že nepřítelem konzervatismu není dnes klasická levice, jak ji známe. Nejsou jím komunisté (různé antikomunistické struny rozeznívané některými malými stranami působí směšně, protože skutečný boj se odehrává někde jinde), není jím ani sociální demokracie Zemanova, dokonce ani Paroubkova střihu.
Není jím vlastně žádná konkrétní politická strana, ale v politickém mainstreamu převažující ideologie, jakýsi konglomerát hned několika neblahých trendů a myšlenek, jejichž přesné vymezení a identifikace by mělo mezi konzervativci být předmětem debat a analýz.
Vyjmenuji namátkou jen některé. Korporátní fašismus, který vidíme v Lisabonské smlouvě a v evropské integraci jako takové.
Neokonzervatismus se svou touhou násilného šíření demokracie po celém světě. Politika světových elit, které ve svých plánech už zcela odepsaly konkrétní národní státy. Globalizace ničící staleté hodnoty ve společnosti. Brutální útok na lidské svobody pod pláštíkem různých smyšlených globálních hrozeb. Řízená migrace z islámského světa, která má za úkol rozmělnit tradice hostitelských zemí a změnit poměr složení obyvatelstva. Je toho více, ale toto vše vede ke konečnému cíli – zavedení světové vlády.
Nazvěte tento soubor negativních trendů současnosti jakkoli, já mu říkám „Nový světový řád“, jakkoli má tento pojem v politologii už svůj pevně daný význam. Protože ale světové elity s tímto termínem běžně (a stále častěji) operují, myslím, že se ho v tuto chvíli můžeme přidržet.
Vysvětlit podstatu, historii a cíle Nového světového řádu je nad rámec tohoto textu. Chtěl bych se spíše soustředit na to, proč si myslím, že právě v elitách, které ho prosazují, musíme hledat toho nejpřirozenějšího nepřítele. A proč by se konzervativci měli cele zaměřit na boj s touto agendou.
Ochrana lidské svobody a národní suverenity
Přirozeným cílem konzervatismu je hájit dosavadní řád před novým (ne)řádem. Ten příští nový řád má být rovnou světový.
Konzervatismus by měl proto sjednotit všechny milovníky starých pořádků (nejen v eticko-morálním smyslu slova, ale i starých pořádků světových, geopolitických) – proti těm, kteří si přejí jejich nahrazení pořádky novými.
Světová vláda je pro konzervatismus tím nejpřirozenějším nepřítelem, protože ačkoli samotná její myšlenka je stará jako lidstvo samo, jde o ten největší zásah do přirozeného řádu, jaký může být. Nemůže také fungovat na jiném než totalitářském základě. A protože její protagonisté nikdy dříve neměli takové prostředky k úspěchu, jako mají nyní, varování před novou totalitou se stává stále naléhavějším.
Budoucnost konzervatismu proto vidím v boji proti světové vládě a nové totalitě, ke které nutně povede.
Konzervatismus hájí, ochraňuje. Naším cílem tudíž musí být ochránit to nejcenější, co se ochránit dá a co je zároveň dnes nejohroženější – lidskou svobodu a národní samostatnost.
V tomto světle se stává vše ostatní podružným, protože v tuto chvíli jde o přežití svobodného národa – a nebo jeho rozplynutí v evropském a posléze celosvětovém guláši. A jde ještě o víc – o to, zda vůbec zůstaneme svobodnými lidskými bytostmi, nebo se z nás stanou otroci novodobých pánů. Protože rozpuštěním našich států plán elit nekončí. Konečným cílem je zotročení jednotlivců.
Budoucí politické spory tak budou probíhat mezi těmi, kteří si Nový světový řád přejí a těmi, kteří mu budou vzdorovat. Bude to boj na život a na smrt, jak už mezi řádky poznamenal americký i evropský prezident. Proto bude potřeba všechny síly napřít k uhájení toho nejdůležitějšího – naší nezávislosti, svobody a důstojnosti. V konečném důsledku našich životů, protože pro „vzpurné“ v tomto novém světovém pořádku už nebude místo.
Český národ (a nejen on) nebyl nikdy v takovém ohrožení, jako nyní. Likvidace jeho suverenity už započala a bude pokračovat. Je na čase tento proces nejen zastavit, ale vrátit zpět (to například předpokládá vystoupení z EU). Zápas o suverenitu ale neskončil s Lisabonskou smlouvou, třebaže ta jí zasadila silný úder. Každý další den přibývá unijních návrhů, které jdou ještě dále. EU je přitom jen jakousi pokusnou laboratoří, kde konečný cíl je už zmíněná světová vláda.
Konzervativci zaspali
Konzervativci si to bohužel dosud neuvědomují, v tom horším případě se na přibližování světovlády podílejí. Řada velkých pravicových stran v Evropě už v tomto směru selhala, což můžeme pozorovat i u stran českých, které opustily své ideje a aktivně se podílejí na agendě, proti které by měly naopak vší silou burcovat.
Konzervativci se nechali ukolébat dvěmi mylnými myšlenkami. Jednou je jakýsi utopický fukuyamovský Konec dějin. Mají pocit, že pravice porazila komunismus (což ale některým nebrání proti němu stále bojovat, což je pohodlné, protože to nic nestojí), kapitalismus že se stal převažující doktrínou a nebýt pár problémů současného světa, panovala by všeobecná pohoda.
S koncem Sovětského svazu to ale není tak, jak se v pravicových mýtech tvrdí a je na čase přehodnotit určitá klišé (jako třeba to, že některé pravicové ikony porazily Říši zla). Měli bychom si konečně přiznat, že šlo o dohodu obou bloků a vlastně o přípravu na zavedení zmíněného Nového světového řádu, který byl ohlášen těsně vzápětí. Za druhé se zde formuje něco mnohem strašlivějšího, než byl SSSR.
Druhá, stejně zcestná myšlenka (byť se tváří jako alternativa k té první), je huntingtonovská vize Střetu civilizací, které propadla zase jiná část konzervativců. Ti nadšeně podporují USA v jejich orwellovsky nekončící, protože nekonečné, válce proti údajnému mezinárodnímu terorismu.
Konzervativci by tak měli provést zásadní revizi své myšlenkové výbavy a jít k hlubším kořenům, než se jen odvolávat na některé pravicové osobnosti 20. století. Možná by pak zjistili, že mnohé věci, ke kterým se v průběhu doby přihlásili, s konzervatismem nic společného nemají.
Konzervatismus zkrátka není naivní podpora USA, ať ty učiní cokoli. Není jím bezvýhradná podpora Izraeli, ať Izrael učiní cokoli. Není jím podpora demokracie vyvážené zbraněmi do zemí, shodou okolností bohatých na suroviny. Není jím okouzlení sjednocenou Evropou, ve které někdo chce vidět novodobou Svatou říši římskou. Není jím odsuzování Ruska a všeho, co je z východu. Není jím tleskání nad svrženými „diktátory“ „nezbedných států“, boj proti komunistickým symbolům či teroristům, abych vyjmenoval jen některé módní (či naopak zastaralé) představy příznivců pravice.
Nové nebezpečí – nová výzva pro konzervativce
Namísto toho bychom si měli uvědomit, že stojíme na prahu zcela nové éry odstartované vyhlášením Nového světového řádu 11. září 1990 (který vstoupil do nové fáze 11. září 2001 – už jen podoba těchto dvou dat je zajímavá). Nebezpečí představovaná stále totalitnější kontrolou lidstva a chystanou globální vládou, jsou nová a nemáme s nimi zkušenosti. Lidstvo už zakusilo nespočetně diktatur, žádná ale nebyla celosvětová a žádná nebyla tak totální a zároveň rafinovaně skrytá, o jakou se pokoušejí současné elity.
Konzervativci by proto měli mnohé přehodnotit. Možná nás čeká i spolupráce s komunisty, podobně jako v době německé okupace. Partnerem nám může být i ČSSD, protože lidí, kteří si nebezpečí Nového světového řádu začnou všímat, bude přibývat ve všech stranách, stejně jako se do všech stran už nyní infiltrovali jeho zastánci.
Jakkoli ale bude důležitá i spolupráce se starou levicí, konzervativci by v tomto novodobém odboji měli být vůdčí silou, aby z toho do budoucna mohli politicky profitovat. Jistě by pro ně bylo ponižující, kdyby boj za zachování národní svébytnosti, toto novodobé národní probuzení, odstartovali jiní a oni jen přihlíželi.
Získat lidi na svou stranu
V tomto zápase bude klíčové získat na svou stranu obyčejné lidi. Konzervativní pravice by neměla hájit zájmy jen „bílých límečků“, ale i těch modrých. Jsou to právě oni, kteří konzervativní hodnoty často nejvíce, byť možná nevědomky, udržují. Právě oni se svými rodinami mohou sehrát důležitou roli a stát se pevností proti zavedení Nového světového řádu. Rodina a národní stát mu stojí v cestě. Proto musíme vedle národa hájit i rodiny.
Nemůžeme si už dovolit domnívat se, že „masa“ je méněcenná. Ano, masa zfanatizovaná a zdálky neviditelně řízená elitami může mít ničivé účinky. Masa elitami udržovaná v naivní blaženosti, otupovaná materiálnem a držená ve strachu před smyšlenými globálními hrozbami, je tím, co nástup světovlády vskutku umožňuje. Stejně tak ale může být jejím odpůrcem, bude-li naopak probuzená a sebevědomá. To, zda se světovládu nakonec podaří uskutečnit, tak vposledku záleží právě na tom, kdo získá obyčejné lidi. Když totiž elity davy lidí ztratí, Nový světový řád nebudou moci završit.
Abychom je ale na svou stranu získali my, musíme skončit se svým vlastním elitářstvím a s přezíravým pohledem na lid, konzervativci často pejorativně označovaným za lůzu.
Jde o náš národ. Ale možná máme i na víc
Prvořadým úkolem je uhájit naši vlast a národ, tedy politicky se střetávat především s těmi, kteří jsou protagonisty světovlády u nás. Tito se rekrutují jednoznačně z řad tzv. Pravdolásky, která je v českém prostředí klíčovým spojencem globálních elit. Součástí konzervativního probuzení by tak mělo být maximální odpoutání se od tzv. havlismu i všech jednotlivců, kteří s ním byť jen koketují. Konzervativní ODS například musí být ODS bez Alexandra Vondry, abych dal alespoň jeden příklad za všechny.
V České republice dřímá ohromný potenciál k jakémusi organizovanému odporu. Na rozdíl od jiných zemí máme také ve funkci hlavy státu člověka, který si je výše popsaných nebezpečí dobře vědom a aktivně proti nim vystupuje. Citlivě vnímá, kde a na kterých frontách se dnes odvěký boj „osvícených“ elit proti lidské svobodě odehrává. Statečný boj prezidenta Václava Klause proti evropské integraci, povinnému očkování proti prasečí chřipce nebo oteplovacímu alarmismu dokazuje, že prezident agendu Nového světového řádu vnímá a varuje před ní. Zatím nejotevřeněji tak učinil ve svém letošním projevu 28. října. Jako vždy je o podstatný kus napřed před ostatními českými politiky a udává směr, kterým by se obrozená česká pravice měla vydat.
V jeho postavě je navíc šance, že český odpor může přesáhnout i hranice českých zemí. Má-li někdo váhu a sílu některé dílčí plány chystané světovlády zhatit a globální elity v jejich záměrech alespoň poškádlit, je to právě on.
Závěr
Boj proti světovládě bude velkým bojem nadcházejících let. Čím dříve si to konzervativci uvědomí, tím lépe, protože času není nazbyt a nepřítel má docela slušný náskok. Elity se už rozhodly, že zničí naše státy, naše národy, ve prospěch jedné unifikované celoplanetární totality. Svůj plán nejen pilují, ale uskutečňují. Na nás je, zda jsme ochotni postavit se na odpor. Je pozdě, ale ještě ne tak pozdě, abychom na boj rezignovali.
Autor je novinář, zakladatel webu www.freeglobe.cz
vyšlo v Newsletteru CEP (Centra pro ekonomiku a politiku), prosinec 2010
Je premiérem NEČAS, NEBO SCHWARZENBERG? »
Prosinec 19, 2010 Autor: abbartos
Evropský „prezident“ Herman van Rompuy v listopadovém projevu k 21. výročí pádu berlínské zdi vyhlásil konec národních států a euroskepticismus označil za nové nebezpečí a jeho představitele za nepřátele. Americký prezident Barack Obama jen o pár dní později v projevu v indické Bombaji nazval zase nepřáteli ty, kteří nepodporují globalizaci a otevřenou jednotnou světovou ekonomiku.
Třebaže podobných zpupných prohlášení už byla spousta a spousta jich ještě bude, jsem přesvědčen, že bychom je neměli podceňovat. Jsme totiž svědky zásadního střetu, ke kterému v příštích měsících a letech dojde. Ti, kteří odmítají nadšené budování jednotné Evropy či ještě nadšenější budování globálních politických a ekonomických struktur, jsou označeni za nepřátele. Nikdy nekončící zápas o lidskou svobodu začíná nabírat netušených rozměrů.
Co se ale děje na české politické scéně? Zvedá se v pravicových stranách nějaký odpor či nesouhlas? Uvědomují si čeští konzervativci, co tyto na první pohled nenápadné výroky ohlašují? Zamýšlí se někdo v českých politických stranách (záměrně říkám „stranách“, protože na Hradě se nad tím zamýšlejí) nad politickým programem, který by byl alternativou k současnému politickému mainstreamu?
Poučil se někdo z rok staré strašlivé porážky české suverenity a za oněch dvanáct měsíců, co Lisabonská smlouva platí, přišel s návrhy, jak ji odčinit a zvrátit? Nebo jsme veškerý odboj vzdali a necháváme se jen unášet stále se zrychlujícími okolnostmi?
Jsem bohužel přesvědčen, že platí to poslední. Česká konzervativní politika si tyto soudobé nebezpečné trendy nepřipouští, natož aby jim bránila. Rezignovala na obranu hodnot, které by jí měly být nejdražší. Nachází se ve vážné krizi, kdy nedokáže rozeznat znamení doby, neví, co je její poslání, nemá vizi.
Místo toho, aby šla do sebe a „zpytovala“, proč se jí před rokem nepodařilo uhájit zbytky české nezávislosti a přemýšlela, jak by to mohla napravit, pokračuje i za současné vlády v probruselském kurzu. A právě lehkomyslná samolibost daná nečekaným výsledkem parlamentních voleb, který umožnil vznik pravicové vlády s historicky dosud největší většinou ve Sněmovně, jakékoli vážnější sebereflexi a debatě o obrodě pravice brání. Pravice je spokojená s tím, že vládne. Dál už ale nevidí.
Přitom právě dnes, více než kdykoli jindy, je třeba dohlédnout dál, než jen k dalším volbám. Více než kdykoli jindy je třeba, aby konzervativci našli společnou řeč a začali mluvit silným hlasem.
Tento text by proto chtěl být příspěvkem do debaty, jak českému konzervatismu vrátit náboj a sebevědomí, ale i vizi, která by ho mohla sjednotit a zajistit mu do budoucna velké sympatie voličů.
Ve skutečnosti jde ale o více, než jen najít dostatečně originální a atraktivní téma do příštích volebních kampaní. Jsem totiž přesvědčen, že v současnosti ani žádné jiné důležitější téma není a konzervativci proto nemají na vybranou.
Nový světový řád
Každé hnutí potřebuje ke sjednocení vnějšího nepřítele. Konzervativci si ho naštěstí nemusejí vymýšlet, už ho přirozeně mají. Mají ho v pokrokářském uvažování, které je staré jako lidstvo samo, ale které na sebe bere v čase různé podoby. Největším problémem konzervativců je, že tu nejnovější podobu nepřítele dosud neprohlédli a bojují pouze s jeho starými podobami. Bojují staré války.
Dovolím si říci, že nepřítelem konzervatismu není dnes klasická levice, jak ji známe. Nejsou jím komunisté (různé antikomunistické struny rozeznívané některými malými stranami působí směšně, protože skutečný boj se odehrává někde jinde), není jím ani sociální demokracie Zemanova, dokonce ani Paroubkova střihu.
Není jím vlastně žádná konkrétní politická strana, ale v politickém mainstreamu převažující ideologie, jakýsi konglomerát hned několika neblahých trendů a myšlenek, jejichž přesné vymezení a identifikace by mělo mezi konzervativci být předmětem debat a analýz.
Vyjmenuji namátkou jen některé. Korporátní fašismus, který vidíme v Lisabonské smlouvě a v evropské integraci jako takové.
Neokonzervatismus se svou touhou násilného šíření demokracie po celém světě. Politika světových elit, které ve svých plánech už zcela odepsaly konkrétní národní státy. Globalizace ničící staleté hodnoty ve společnosti. Brutální útok na lidské svobody pod pláštíkem různých smyšlených globálních hrozeb. Řízená migrace z islámského světa, která má za úkol rozmělnit tradice hostitelských zemí a změnit poměr složení obyvatelstva. Je toho více, ale toto vše vede ke konečnému cíli – zavedení světové vlády.
Nazvěte tento soubor negativních trendů současnosti jakkoli, já mu říkám „Nový světový řád“, jakkoli má tento pojem v politologii už svůj pevně daný význam. Protože ale světové elity s tímto termínem běžně (a stále častěji) operují, myslím, že se ho v tuto chvíli můžeme přidržet.
Vysvětlit podstatu, historii a cíle Nového světového řádu je nad rámec tohoto textu. Chtěl bych se spíše soustředit na to, proč si myslím, že právě v elitách, které ho prosazují, musíme hledat toho nejpřirozenějšího nepřítele. A proč by se konzervativci měli cele zaměřit na boj s touto agendou.
Ochrana lidské svobody a národní suverenity
Přirozeným cílem konzervatismu je hájit dosavadní řád před novým (ne)řádem. Ten příští nový řád má být rovnou světový.
Konzervatismus by měl proto sjednotit všechny milovníky starých pořádků (nejen v eticko-morálním smyslu slova, ale i starých pořádků světových, geopolitických) – proti těm, kteří si přejí jejich nahrazení pořádky novými.
Světová vláda je pro konzervatismus tím nejpřirozenějším nepřítelem, protože ačkoli samotná její myšlenka je stará jako lidstvo samo, jde o ten největší zásah do přirozeného řádu, jaký může být. Nemůže také fungovat na jiném než totalitářském základě. A protože její protagonisté nikdy dříve neměli takové prostředky k úspěchu, jako mají nyní, varování před novou totalitou se stává stále naléhavějším.
Budoucnost konzervatismu proto vidím v boji proti světové vládě a nové totalitě, ke které nutně povede.
Konzervatismus hájí, ochraňuje. Naším cílem tudíž musí být ochránit to nejcenější, co se ochránit dá a co je zároveň dnes nejohroženější – lidskou svobodu a národní samostatnost.
V tomto světle se stává vše ostatní podružným, protože v tuto chvíli jde o přežití svobodného národa – a nebo jeho rozplynutí v evropském a posléze celosvětovém guláši. A jde ještě o víc – o to, zda vůbec zůstaneme svobodnými lidskými bytostmi, nebo se z nás stanou otroci novodobých pánů. Protože rozpuštěním našich států plán elit nekončí. Konečným cílem je zotročení jednotlivců.
Budoucí politické spory tak budou probíhat mezi těmi, kteří si Nový světový řád přejí a těmi, kteří mu budou vzdorovat. Bude to boj na život a na smrt, jak už mezi řádky poznamenal americký i evropský prezident. Proto bude potřeba všechny síly napřít k uhájení toho nejdůležitějšího – naší nezávislosti, svobody a důstojnosti. V konečném důsledku našich životů, protože pro „vzpurné“ v tomto novém světovém pořádku už nebude místo.
Český národ (a nejen on) nebyl nikdy v takovém ohrožení, jako nyní. Likvidace jeho suverenity už započala a bude pokračovat. Je na čase tento proces nejen zastavit, ale vrátit zpět (to například předpokládá vystoupení z EU). Zápas o suverenitu ale neskončil s Lisabonskou smlouvou, třebaže ta jí zasadila silný úder. Každý další den přibývá unijních návrhů, které jdou ještě dále. EU je přitom jen jakousi pokusnou laboratoří, kde konečný cíl je už zmíněná světová vláda.
Konzervativci zaspali
Konzervativci si to bohužel dosud neuvědomují, v tom horším případě se na přibližování světovlády podílejí. Řada velkých pravicových stran v Evropě už v tomto směru selhala, což můžeme pozorovat i u stran českých, které opustily své ideje a aktivně se podílejí na agendě, proti které by měly naopak vší silou burcovat.
Konzervativci se nechali ukolébat dvěmi mylnými myšlenkami. Jednou je jakýsi utopický fukuyamovský Konec dějin. Mají pocit, že pravice porazila komunismus (což ale některým nebrání proti němu stále bojovat, což je pohodlné, protože to nic nestojí), kapitalismus že se stal převažující doktrínou a nebýt pár problémů současného světa, panovala by všeobecná pohoda.
S koncem Sovětského svazu to ale není tak, jak se v pravicových mýtech tvrdí a je na čase přehodnotit určitá klišé (jako třeba to, že některé pravicové ikony porazily Říši zla). Měli bychom si konečně přiznat, že šlo o dohodu obou bloků a vlastně o přípravu na zavedení zmíněného Nového světového řádu, který byl ohlášen těsně vzápětí. Za druhé se zde formuje něco mnohem strašlivějšího, než byl SSSR.
Druhá, stejně zcestná myšlenka (byť se tváří jako alternativa k té první), je huntingtonovská vize Střetu civilizací, které propadla zase jiná část konzervativců. Ti nadšeně podporují USA v jejich orwellovsky nekončící, protože nekonečné, válce proti údajnému mezinárodnímu terorismu.
Konzervativci by tak měli provést zásadní revizi své myšlenkové výbavy a jít k hlubším kořenům, než se jen odvolávat na některé pravicové osobnosti 20. století. Možná by pak zjistili, že mnohé věci, ke kterým se v průběhu doby přihlásili, s konzervatismem nic společného nemají.
Konzervatismus zkrátka není naivní podpora USA, ať ty učiní cokoli. Není jím bezvýhradná podpora Izraeli, ať Izrael učiní cokoli. Není jím podpora demokracie vyvážené zbraněmi do zemí, shodou okolností bohatých na suroviny. Není jím okouzlení sjednocenou Evropou, ve které někdo chce vidět novodobou Svatou říši římskou. Není jím odsuzování Ruska a všeho, co je z východu. Není jím tleskání nad svrženými „diktátory“ „nezbedných států“, boj proti komunistickým symbolům či teroristům, abych vyjmenoval jen některé módní (či naopak zastaralé) představy příznivců pravice.
Nové nebezpečí – nová výzva pro konzervativce
Namísto toho bychom si měli uvědomit, že stojíme na prahu zcela nové éry odstartované vyhlášením Nového světového řádu 11. září 1990 (který vstoupil do nové fáze 11. září 2001 – už jen podoba těchto dvou dat je zajímavá). Nebezpečí představovaná stále totalitnější kontrolou lidstva a chystanou globální vládou, jsou nová a nemáme s nimi zkušenosti. Lidstvo už zakusilo nespočetně diktatur, žádná ale nebyla celosvětová a žádná nebyla tak totální a zároveň rafinovaně skrytá, o jakou se pokoušejí současné elity.
Konzervativci by proto měli mnohé přehodnotit. Možná nás čeká i spolupráce s komunisty, podobně jako v době německé okupace. Partnerem nám může být i ČSSD, protože lidí, kteří si nebezpečí Nového světového řádu začnou všímat, bude přibývat ve všech stranách, stejně jako se do všech stran už nyní infiltrovali jeho zastánci.
Jakkoli ale bude důležitá i spolupráce se starou levicí, konzervativci by v tomto novodobém odboji měli být vůdčí silou, aby z toho do budoucna mohli politicky profitovat. Jistě by pro ně bylo ponižující, kdyby boj za zachování národní svébytnosti, toto novodobé národní probuzení, odstartovali jiní a oni jen přihlíželi.
Získat lidi na svou stranu
V tomto zápase bude klíčové získat na svou stranu obyčejné lidi. Konzervativní pravice by neměla hájit zájmy jen „bílých límečků“, ale i těch modrých. Jsou to právě oni, kteří konzervativní hodnoty často nejvíce, byť možná nevědomky, udržují. Právě oni se svými rodinami mohou sehrát důležitou roli a stát se pevností proti zavedení Nového světového řádu. Rodina a národní stát mu stojí v cestě. Proto musíme vedle národa hájit i rodiny.
Nemůžeme si už dovolit domnívat se, že „masa“ je méněcenná. Ano, masa zfanatizovaná a zdálky neviditelně řízená elitami může mít ničivé účinky. Masa elitami udržovaná v naivní blaženosti, otupovaná materiálnem a držená ve strachu před smyšlenými globálními hrozbami, je tím, co nástup světovlády vskutku umožňuje. Stejně tak ale může být jejím odpůrcem, bude-li naopak probuzená a sebevědomá. To, zda se světovládu nakonec podaří uskutečnit, tak vposledku záleží právě na tom, kdo získá obyčejné lidi. Když totiž elity davy lidí ztratí, Nový světový řád nebudou moci završit.
Abychom je ale na svou stranu získali my, musíme skončit se svým vlastním elitářstvím a s přezíravým pohledem na lid, konzervativci často pejorativně označovaným za lůzu.
Jde o náš národ. Ale možná máme i na víc
Prvořadým úkolem je uhájit naši vlast a národ, tedy politicky se střetávat především s těmi, kteří jsou protagonisty světovlády u nás. Tito se rekrutují jednoznačně z řad tzv. Pravdolásky, která je v českém prostředí klíčovým spojencem globálních elit. Součástí konzervativního probuzení by tak mělo být maximální odpoutání se od tzv. havlismu i všech jednotlivců, kteří s ním byť jen koketují. Konzervativní ODS například musí být ODS bez Alexandra Vondry, abych dal alespoň jeden příklad za všechny.
V České republice dřímá ohromný potenciál k jakémusi organizovanému odporu. Na rozdíl od jiných zemí máme také ve funkci hlavy státu člověka, který si je výše popsaných nebezpečí dobře vědom a aktivně proti nim vystupuje. Citlivě vnímá, kde a na kterých frontách se dnes odvěký boj „osvícených“ elit proti lidské svobodě odehrává. Statečný boj prezidenta Václava Klause proti evropské integraci, povinnému očkování proti prasečí chřipce nebo oteplovacímu alarmismu dokazuje, že prezident agendu Nového světového řádu vnímá a varuje před ní. Zatím nejotevřeněji tak učinil ve svém letošním projevu 28. října. Jako vždy je o podstatný kus napřed před ostatními českými politiky a udává směr, kterým by se obrozená česká pravice měla vydat.
V jeho postavě je navíc šance, že český odpor může přesáhnout i hranice českých zemí. Má-li někdo váhu a sílu některé dílčí plány chystané světovlády zhatit a globální elity v jejich záměrech alespoň poškádlit, je to právě on.
Závěr
Boj proti světovládě bude velkým bojem nadcházejících let. Čím dříve si to konzervativci uvědomí, tím lépe, protože času není nazbyt a nepřítel má docela slušný náskok. Elity se už rozhodly, že zničí naše státy, naše národy, ve prospěch jedné unifikované celoplanetární totality. Svůj plán nejen pilují, ale uskutečňují. Na nás je, zda jsme ochotni postavit se na odpor. Je pozdě, ale ještě ne tak pozdě, abychom na boj rezignovali.
Autor je novinář, zakladatel webu www.freeglobe.cz
vyšlo v Newsletteru CEP (Centra pro ekonomiku a politiku), prosinec 2010
17.12.10
geneticky modifikovaný shit
Genetické manipulácie – katastrofa genetického inžinierstva
Charu Bahri
Aplikácia GM technológií v poľnohospodárstve rýchlo napreduje, so zriedkavým ohľadom na dopad na zdravie a životné prostredie, a môžu byť dokonca i činiteľom vo kolapse včelích spoločenstiev po celom svete.
Mali by byť do nášho potravinového reťazca zavedené geneticky modifikované (GM) potraviny? Tejto debate by nemalo byť umožnené stíchnuť, byť potlačená veľkými poľnohospodárskymi korporáciami citujúcimi výskum podporujúci zásadnosť a bezpečnosť genetickej manipulácie rastlinných a živočíšnych organizmov. Niekde medzi týmito tvrdeniami a protitvrdeniami vedcami spochybňujúcimi dlhodobú bezpečnosť a relevantnosť genetického inžinierstva – prostriedku využívaného na tvorbu GM organizmov – sú zástupy spotrebiteľov ako vy a ja, ktorí si zaslúžia raz za čas celú pravdu o GM potravinách a genetickom inžinierstve. Dôvod na to jednoducho ten, že aj keď najnovšie prelomové výsledky vedcov zapojených v zlepšovaní či negácii techniky genetického inžinierstva sa môžu, no nemusia, dostávať do hlavných správ, GM potraviny sa viac ako pravdepodobne už dostávajú na regály supermarketov okolo vás. A povedzme si: mali by ste vedieť, či tieto produkty kupovať alebo sa im vyhýbať, a prečo. Preberme si preto základy najnovšieho vývoja v genetickom inžinierstve.
Šlabikár genetického inžinierstva a jeho poľnohospodárskych produktov
Aby sme začali od základov, geneticky modifikovaný (GM) organizmus je rastlina alebo živočích s modifikovaným genetickým kódom. Týmto sa myslí to, že vedci aplikujú techniky molekulárnej biológie, ako je použitie vektorového vírusu alebo genetickej zbrane na vstrelenie požadovaného génu do génov cieľového organizmu, týmto meniac jeho genóm. Žiadúcnosť istých génov predstavujúcich priaznivé črty v inej rastlinnom či nerastlinnom organizme je kľúčom k pochopeniu dôvodov a činností skrývajúcich sa za genetickým inžinierstvom, ako sa tento proces nazýva.
Génové manipulácie, vo všeobecnosti namierené na rozšírenie požadovaných čst organizmu, sa sústreďujú okolo potreby ľudstva produkovať viac potravín, pri nižších nákladoch a menšom odpade pripisovanom stratám na úrode spôsobeným škodcami, na uživenie ďalších miliónov. Je to vznešený cieľ, berúc do úvahy, že svetová populácia dosiahla 6 miliárd ľudí a v roku 2050 má predčiť 9 miliárd. Výzvou už je zabezpečenie adekvátnej potraviny pre existujúce miliardy, a táto sa stane bezpochyby ešte väčšou v nasledujúcich rokoch.
V tomto kontexte obhajcovia genetického inžinierstva tvrdia, že umožnením izolácie a zavedenia požadovaných génov, ako je gén odolnosti voči nedostatku vlhkosti alebo tolerantný voči alkalickému prostrediu do základných potravín ako sú zemiaky, touto metódou vzniknú rastliny, ktoré budú schopné rásť v suchých oblastiach alebo v oblastiach, kde je pôda a podzemná voda alkalická, takto umožňujúc rozvoj poľnohospodárstva v inak neobývateľných krajinách. Transgenetické plodiny, ako sú GM plodiny taktiež označované, sú plánované ako priateľské voči životnému prostrediu v tom ohľade, že farmári údajne budú môcť používať menšie množstvá herbicídov, pesticídov a umelých hnojív na ochranu týchto plodín pred burinami a škodcami, tieto rastliny následne budú menej náchylné znečisťovať vodné plochy a podzemné vodné zásobníky. Vedci taktiež tvrdia, že GM plodiny sú menej náchylné padnúť za obeť chorobám a nepriaznivým prírodným podmienkam, ako je napr. mráz, ktorý citlivé rastliny ničí. Genetickí inžinieri majú taktiež za cieľ vyhnúť sa tomuto zavádzaním anti-mrazového proteínového génu z polárnych rýb a hmyzu do rastlín, ako je napr. paradajka, aby rozšírili jej schopnosť tolerovať nízke teploty, ktoré by nemodifikované rastliny v takýchto podmienkach ničili.
Najznámejším príkladom genetického inžinierstva je bezpochyby vytvorenie Bt kukurice. Bacillus thuringiensis (Bt) je v normálnej prírode sa nachádzajúca baktéria produkujúca kryštálové proteíny, ktoré sú smrteľné pre larvy hmyzu. Zavedením génu kontrolujúceho produkciu týchto proteínov do zsn kukurice boli vedci schopní vytvoriť druh kukurice, ktorý produkuje svoj vlastný pesticíd proti hmyzu, akým je napr. európsky požierač kukurice. Zakrátko nato nasledoval vývoj Bt bavlny a rôzne ďalšie GM varianty sóje, indickej kukurice, kanoly atď.
Úžitky pripisované pestovaniu GM plodín, a mocná lobby medzinárodných poľnohospodárskych spoločností zapojených do rozširovania výskumu a prijatia GM plodín, viedli v poslednom cca desaťročí k rapídnemu nárastu v ich celosvetovom osádzaní. Správa The Global Acreage 2008, vydaná vo februári 2009, odhaduje, že plocha určená GM plodinám vzrástla v roku 2008 o 9.4 percenta (vis-à-vis oproti predchádzajúcemu roku) na 125 miliónov hektárov. Porovnajte tento údaj s len 4.3 miliónmi akrov (cca 1.74 miliónmi hektárov) pestovaných GM plodín v roku 1996! Celkovo, v komerčnom rozsahu používa genetické inžinierstvo 25 krajín, najnovšími členmi tejto skupiny sú Bolívia, Egypt a Burkina Faso. Zjavne, podľa uvedenej správy, okolo 70 percent celosvetovej produkcie sóje v roku 2008 pozostávalo z GM sóje, kým podiel GM bavlny bol 47 percent. Krajiny s najväčšou rozlohou GM plodín sú USA (62.5 milióna ha), Argentína (21), Brazília (15.8), India (7.6) a Kanada (7.6). GM plodiny kultivuje dokonca i Čína, Paraguaj a Južná Afrika, s rozlohou približne jeden milión ha. Navyše k tomu správa International Service for the Acquistion of Agri-Biotech Applications ohľadom globálnej situácie týkajúcej sa plodín odhaduje, že v roku 2008 využívalo GM plodiny 13.3 milióna poľnohospodárov, čo je o 1.3 milióna viac než v predchádzajúcom roku.4
Tak ako GM plodiny pomaly prijíma čoraz viac poľnohospodárov v rôznych častiach sveta, rastúci počet enviromentálnych aktivistov, náboženských organizácií, skupín verejného záujmu a vedcov tvrdo kritizuje hlavných poľnohospodárskych hráčov za ich nedostatok predvídavosti v profitovaní bez ohľadu na dlhodobé dôsledky zasahovania do životného prostredia. V popredí ich záujmu je dopad genetických manipulácií na krehký ekosystém, ktorý vyživuje Zem a ľudstvo od nepamäti.
Ako niektoré z pravdepodobných enviromentálnych dopadov GM plodín je uvádzané poškodenie voči iným organizmom, znížená efektívnosť pesticídov a génový transfer na necieľové druhy. Môžu tieto dôsledky viesť ľudstvo na pokraj skazy, ktorá by úplne znegovala údajné úžitky GM plodín, ako sú vyššie výnosy a podobne? Je to možné, súdiac z výskumu venujúceho sa pravdepodobnosti spôsobenia neúmyselného nepriaznivého vplyvu GM plodín na včely medonosné.
Strach o miznúce včely
Rozhodol som sa zdôrazniť tento neúmyselný nepriaznivý dopad na včely medonosné pred všetkými ostatnými potenciálnymi negatívnymi dopadmi pestovania GM plodín, keďže včely medonosné sú nesmierne dôležité pri opeľovaní nie menej než štvrť milióna rôznych druhov kvitnúcich rastlín, z ktorých mnohé sú pre svetové poľnohospodárstvo kriticky dôležité. Je preto prekvapivé, že v diskusii Earthwatch v novembri 2008 bol včela zvolená za najdôležitejší druh planéty?
Akoby to nestačilo, včely napomáhajú rastu úrody okolo 90 plodín, ako sú jablone, čučoriedky a uhorky, okolo 30 percent, ak by včely zmizli, mnohé druhy ovocia a zeleniny by sa stali nedostupnými a nesmierne finančne nedostupnými. Okrem toho, mnoho z našej medicíny, konvenčných i alternatívnych liečiv, pochádza z kvitnúcich plodín. Bavlna je ďalším základným produktom opeľovaným včelami, s vyhynutím včiel by sme mohli navždy zamávať lacným odevom. Týmto by neutrpela iba ľudská rasa. Vtáky a malé cicavce, ktoré sa ksmia bobuľami a semenami, ktoré sa opierajú o opeľovanie včelami, by zahynuli hladom, a následne ich predátori – mrchožrúti, ktoré v potravinovom reťazci nasledujú – by hladovali rovnako tak. Je pravdou, že by sme mohli prežiť na vetrom opeľovaných zrnách a rybách, ale dochádzalo by k bojom o kontrolu nad znižujúcimi sa zásobami potravín. Ak nad týmto premýšľate, neporážalo by to ten najvznešenejší z cieľov – rozšírenie globálnych potravinových zdrojov – ktorý majú GM plodiny zabezpečiť?
Aj keď opeľujú i iné druhy hmyzu a živočíchov – netopiere, motýle a dokonca i osy – žiaden z nich nie je lepším opeľovacím strojom, než je včela. Posúďte túto štatistiku. Hodnota služby včiel medonosných ako opeľovačov len napr. v Európskej Únii, sa odhaduje na cca 3 miliardy libier ročne. Včely medonosné odhadom prispievajú 14 miliardami USD k hodnote plodinovej produkcie v USA.
Naozaj, vymiznutím včiel je ohrozené poľnohospodárstvo – a možno i kontinuita ľudskej rasy, ako ju poznáme. Chovatelia včiel sa čoraz viac znepokojujú, v priamej úmere s rastúcim podielom GM plodín ako regulérnej črty poľnohospodárskej pôdy napriek nedostatočnému výskumu dlhodobých účinkov peľu z GM plodín na správanie sa včelích kolónií. Na jednej strane sú včelári, zápasiaci s narastajúcim výskytom kolapsu kolónie včiel medonosných (honey bee colony collapse disorder, CCD) alebo depopulačným syndrómom včiel medonosných (honey bee depopulation syndrome, HBDS). Na strane druhej je postupné širokosiahle prijímanie GM plodín.
Znepokojenie zo strany chovateľov včiel vychádza z faktu, že v GM plodinách, akou je napr. Bt bavlna, DNA predstavujúca insektidálne črty bežnej baktérie Bacillus thuringiensis je spojená s genómom rastliny. Následne, ako rastlina rastie, jej Bt gén, čiže primárny toxín, proteín odborne zvaný CrylAb, sa replikuje v každej bunke rastliny, vrátane jej peľu. Zatiaľčo predtým bakteriálny pesticíd rozprašovaný na plodiny kvôli kontrole poškodenia úrody zo strany požierateľov stoniek a koreňov a lariev hmyzu bol konzumovaný iba cieľovým hmyzom, teraz je prirodzeným výsledkom pestovania GM bavlny to, že Bt gén, nachádzajúci sa v peli, je požívaný necieľovým hmyzom, ako sú včely medonosné. Čo sa týka prítomnosti CrylAb vo včelích úľoch, kanadskí chovatelia včiel sprejujúci pod krytmi úľov na ochranu pred moľou voskovou (ich larvy zanechávajú na mede nepríjemné pavučiny), si povšimli zmiznutie týchto molí aj v neošetrovaných úľoch, čo bol zjavne výsledok požívania CrylAb pri obhospodarovaní porastov GM kanoly.
Nie že by sa neuskutočnil žiaden výskum na ohodnotenie potenciálnych účinkov primárneho toxínu CrylAb na necieľové druhy v poľnohospodárskych ekosystémoch. Špecificky, pokiaľ ide o včely medonosné, problémom je to, že väčšina štúdií posudzovala iba smrtiacu toxicitu peľu. Vedci zo spoločnosti Bayer uviedli, že ani imidakloprid v slnečnicových semiačkach ošetrených insekticídom, ani semená indickej kukurice ošetrených pesticídom alebo vypúšťaným zo semien počas rastu, včely medonosné neohrozuje. Je však povšimnutiahodné, že štúdie spoločnosti Bayer sa nezapodievali následným smrtiacim správaním sa toxínu vystaveným včiel.
Celkovo bolo vypracovaných len pár štúdií zoberajúcich sa nepriamym smrtiacim účinkom Bt proteínov na včeli – účinkom, ktoré sa stávajú zrejmými len ak nie je cieľom štúdie samotný smrtiaci účinok – a ešte menej z týchto štúdií boli v mainstreamovej tlači zdôraznených. Z toho vyplýva, že chovatelia včiel, nehovoriac už o bežných masách, majú obmedzené porozumenie potenciálnych účinov proteínu CrylAb na imunitný systém a na fyzioloický a behaviorálny vývoj včiel. To jest, za poznania, že k vývoju fyziologických štruktúr vrátane čuchu a procesov učenia sa v larvách a mladých včelách dochádza v čase ich ksmenia peľom, sú larvy a mladé včely, ksmené peľom z GM plodín vystavené riziku účinkov toxínov? Existujú nejaké následné škodlivé dopady na vývoj a procesy učenia sa týchto mladých včiel pri ich dospievaní? Učenie sa má pre včelu medonosnú mimoriadnu dôležitosť, keďže poškodené návyky, nehovoriac o samotnom zlyhaní v učení sa, môže nepriamo viesť k smrti kolónie následkom zlyhania zhromaždenia dostatočnej potravy na výživu úľu.
V tomto kontexte je pozoruhodné citovať štúdiu R. Ramireza-Romera et al. Cieľom tejto štúdie bolo posúdiť potenciálne účinky dvoch nižších než smrteľných koncentrácií proteínu CrylAb (3.0 časti v miliarde (parts per billion, ppb), a 5000 ppb) na tri hlavné životné črty mladých dospelých včiel medonosných: ich prežitie počas sub-chronického vystavenia voči CrylAb, ksmiace správanie včiel a ich proces učenia sa v čase, kedy sa stávajú robotnicami).
Výsledky štúdie sú prinajmenšom prekvapivé. Testované koncentrácie proteínu CrylAb nepredstavovali smrtiaci účinok voči včelám, čo znamená, že neexistoval nejaký drastický dopad v rozsahu celých kolónií. Avšak ksmiace správanie mladých dospelých včiel medonosných, ktoré boli vystavené najvyššej koncentrácii proteínu CrylAb, ovplyvnené bolo, včelám trávenie kontaminovaného sirupu trvalo dlhšie. To by mohlo znamenať, že by došlo k zozbieraniu menšieho objemu peľu. Okrem toho, včely medonosné, vystavené 5000 ppb CrylAb vykazovali zmätočné procesy učenia sa, čo by následne mohlo negatívne ovplyvniť ich schopnosť zberu peľu na vyživovanie úľa. Včely medonosné sú zvyčajne schopné rozoznať absenciu potravy, aj napriek zápachu, a tak sa vybrať hľadať ďalšie zdroje potravy. V zmysle zberacej optimálnosti, tento proces vyhynutia, ako sa tento jav nazýva, je kritickým pre využitie potravinových zdrojov, pretože umožňuje zberajúcim včelám vyčerpané potravinové zdroje opustiť. Študované dospelé mladé včely však vykazovali odozvu na podmienený pach aj napriek absencii odmeny v podobe potravy. Následkom toho by robotnice mohli tráviť viac času zberom v suboptimálnych alebo vyčerpaných potravinových zdrojoch namiesto preskúmavania nových, čo by viedlo k zberu nedostatočných potravinových zásob na vyživovania úľa a nakoniec k možnému kolapsu kolónie.
V menšej štúdii vykonanej univerzitou v Jene v Nemecku v rokoch 2001 až 2004, výskumníci skúmali účinky peľu z Bt kukurice na včely. Štúdia došla k záveru, že neexistuje žiadna evidencia “toxického účinku Bt kukurice na populácie zdravých včiel medonosných”. Keď však boli, čírou náhodou, včely využité v tomto experimente nakazené parazitom, došlo k čomusi zvláštnemu: došlo k “významne silnejšiemu poklesu v počte včiel” medzi včelami, ktoré boli ksmené koncentrovanou potravou s prítomnosťou Bt otravy. Podľa riaditeľa štúdie Hansa-Heinricha Kaatza, profesora na Univerzite v nemeckom Halle, bakteriálny toxín v GM kukurici môže “...meniť povrch zažívacieho traktu včiel, dostatočne oslabujúc včely voči prístupu parazitov – alebo možno naopak. To nevieme.” Táto štúdia viedla predstaviteľa nemeckých včelárov, altera Haefekera, k vysloveniu hypotézy, že “okrem množstva iných faktorov”, fakt, že geneticky modifikované, voči hmyzu odolné plodiny sú dnes využívané na 40 percentách kukuričných porastov v USA, môže hrať úlohu v rastúcom širokosiahlom kolapse včelích kolónií.
Isteže, počet včiel medonosných klesá v oblastiach, kde sa GM plodiny pestujú na širokej škále, a taktiež v oblastiach, kde sú tieto GM plodiny pestované v menších pokusných množstvách. Špekulujúc nad spoločnou spojitosťou medzi týmito faktami, profesor Joe Cummins identifikoval všeobecné použite systematického pesticídneho ošetrovania semien na ochranu nových GM semien v čase zraniteľnosti vo vývoji sadenice – predovšetkým v celoplošnej aplikácii relatívne novej triedy systematických insekticídov, neonikotinoídov (vrátane imidaklopridu, thiamethoxamu, clotiahidinu a niekoľkých ďalších), ktoré sú voči hmyzu, vrátane včiel, vysoko toxické i vo veľmi malých koncentráciách.
Vo svojej práci “Requiem for Honeybee” (Requiem za včelu medonosnú) Cummins citoval množstvo štúdií naznačujúcich, že imidakloprid má pre kolónie včiel medonosných škodlivé účinky. Napríklad, vedci vedení Národným inštitútom chovu včiel v Bologni zistili, že peľ získaný zo semien ošetrených imidaklopridom obsahovali významné úrovne insekticídu, a naznačovali, že znečistený peľ je jednou z hlavných príčin kolapsu kolónií včiel medonosných. Analýza rastlín indickej kukurice a slnečnice, pochádzajúcich zo semien ošetrených imidaklopridom, naznačila, že do včelích kolónií boli prenášané veľké množstvá insekticídu. Zistilo sa, že nižšie než smrteľné dávky imidaklopridu v roztoku sukrózy ovplyvňovali domáce a zberacie aktivity včiel: tie, ktoré boli ksmené dávkami 500 alebo 1000 ppb insekticídu neboli schopné návratu do úľa a celkovo zmizli, kým včely, ktoré strávili roztok 100 ppb sa omeškali o 24 hodín v porovnaní s normálnymi včelami. Imidakloprid v roztoku sukrózy, ktorým boli ksmené včely v laboratórnych podmienkach, poškodzoval na pár hodín ich komunikáciu. Nižšie než smrteľné dávky imidaklopridu v laboratórnych podmienkach a vo voľnej prírode znižovali letovú aktivitu včiel a ich čuch a taktiež negatívne ovplyvňovali aktivitu čuchového učenia sa.
Ak nič iné, tieto výskumy naznačujú nutnú potrebu moratória voči komerčnej produkcii GM plodín do času, než sa dajú dlhodobé nepredvídateľné účinky a bezpečnosť genetických manipulácií s istotou určiť.
Už existujúci výskum výnosov GM plodín a ich potreby použitia pesticídov dokazuje, že väčšina GM plodín momentálne kultivovaných neprináša vyššie výnosy a nevyžaduje si ani menšie množstvá pesticídov pre svoj rast. Po preskúmaní 8200 univerzitných pokusov v roku 1998, Dr. Charles Benbrook, niekdajší riaditeľ Rady pre poľnohospodárstvo na US National Academy of Sciences, došiel k záveru, že na zber pripravené GM sójové zrná prinášali v priemere o 5 až 10 percent menšiu úrodu než podobné prirodzené druhy. Zistil taktiež, že pestovatelia využívali v pestovaní týchto sójových zsn v priemere 2 až 10-násobok herbicídu, než pri pestovaní konvenčných druhov. Jediným dôvodom, prečo sa zdá, že pestovatelia preferujú GM sóju je to, že im umožňuje zjednodušovať manažment veľkých, na chemické prostriedky náročných fariem, napr. umožňujúc im postrekovať väčšie dávky herbicídov z lietadiel na plodiny upravených, aby boli voči niektorému herbicídu odolné.
Zdravotné otázky v súvislosti s GM plodinami
Nechajúc bokom otázku výživy včiel a ďalších enviromentálnych dopadov, pochybný je taktiež dopad GM plodín na zdravie. Napríklad, je známe, že niektorí ľudia sú alergickí na peľ v mede produkovanom z konvenčných plodín. Predstavte si teraz zdravotné riziko, ktoré by vzniklo, ak by sa do GM plodín zavedený proteín, nachádzajúci sa taktiež v peli, ktorý produkujú, dostal do medu vytváranom včelami, ktoré tento peľ konzumujú. Z toho sa vynára vcelku silná možnosť, že zavedením cudzieho génu do rastliny môže dôjsť k vytvoreniu nového alergénu alebo spôsobeniu alergickej reakcie u citlivých osôb.
Zasadené do perspektívy, táto otázka by sa mala zvažovať vo svetle veľkého počtu detí v USA a Európe, u ktorých sa rozvíjajú životu nebezpečné alergie na búrske oriešky (arašidy) a ďalšie potraviny. Za normálnych podmienok spotrebitelia zvládajú tieto alergie vyhýbaním sa jedlám, o ktorých vedia, že tieto alergické reakcie spôsobujú. Keď však ide o geneticky upravované potraviny, je príliš odvážne očakávať, že každý produkt, obsahujúci GM potraviny ako nepatrnú surovinu, bude označený so zdrojom cudzích génov. Ako potom môžu spotrebitelia potenciálne alergény identifikovať?
Už došlo k od odloženiu projektu namiereného na obohatenie nutričnej kvality sójových zsn (Glycine max) zavádzaním na methionín bohatý 2S albumín z brazílskych orechov (Bertholletia excelsa) do transgenetických sójových zsn, zo strachu spôsobenia neočakávaných alergických reakcií. Štúdia uverejnená v New England Journal of Medicine dokázala, že jednotlivci, ktorí sú alergickí na brazílske orechy, trpeli rovnakou alergickou reakciou i pri konzumácii GM sójových zsn obsahujúcich gény brazílskych orechov.
Navyše je relevantné spomenúť, že tento prípad genetického inžinierstva bol zamýšľaný kvôli obohateniu nutričného statusu sójových zsn kvôli relatívnemu deficitu methionínu v proteínových častiach zsn. Avšak v štúdii uverejnenej v The Journal of Medicinal Foods Dr. Marc Lappé et al. Zistil, že GM sójové zrná obsahujú menej fyto-estrogénov než prirodzené sójové zrná. Fyto-estrogény sú spájané s ochrannou proti srdcovým chorobám, osteoporóze (rednutiu kostí) a rakovine prsníka. GM sójové zrná mali o 12-14 percent nižšiu hodnotu fyto-estrogénov než ich nemodifikované protejšky – čo je významný nutričný rozdiel. A okrem toho, potraviny, ktoré boli upravované kvôli predĺženiu trvanlivosti môžu preukazovať falošnú čerstvosť. To jest, genetické upravovanie môže spotrebiteľov zavádzať k nákupu ovocia a zeleniny, ktoré vykazujú známky zrelosti bez príslušnej nutričnej kvality alebo chuti.
Článok publikovaný v The Lancet skúmal účinky GM zemiakov na zažívací trakt potkanov. Táto štúdia, vykonaná Dr. Arpádom Pusztaiom – svetovou autoritou na rastlinné proteíny, zvané lektíny, na Rowett Research Institute (RRI) v Škótsku – a jeho kolegom Dr. Stanleym Evansom počas 30 mesiacov v rokoch 199 až 1998, zahsňala použitie GM zemiakov vykazujúcich gén lektínu snežienky (Galanthus nivalis agglutinín (GNA)) ako potravy pre potkany (zhodou náhod je snežienka malým bielym kvetom, ktorý vyrastá z cibuľky a kvitne na jar, kým lektín je proteín normálne získavaný z rastlín s vysokomolekulárnou charakteristikou). Títo vedci zistili, že táto potrava poškodzovala zažívací systém potkanov. Pusztai bol prekvapený, pretože v šiestich rokoch predošlej práce s lektínom snežienky, keď bol používaný ako proteínový doplnok zmiešaný s potravou, nepozoroval žiadne toxické účinky. No keď bol lektín geneticky vytvorený, mal škodlivé zdravotné následky.
Dopad bol obrovský, dokonca ešte pred publikovaním ich štúdie. Kritici Pusztaia a Evansa kritizovali, vyhlasujúc ich výskum za chybný a nezodpovedajúci vedeckej štúdii (napriek faktu, že ich štúdia bola prijatá na uverejnenie v The Lancet). Bez zváženia vysvetlení autorov, kritici tvrdili, že gén, zavedený do zemiakov bol lektín kvetu snežienky, čo je materiál, o ktorom sa uvádza, že je pre cicavce toxický – aj keď Pusztai už predtým dokázalo, že pre cicavcov toxický nie je. Poslednou kvapkou bolo zabavenie Pusztaiovho výskumu a dát a jeho vylúčenie, napriek tomu, že pre RRI pracoval 36 rokov, vcelku zjavne za publikovanie týchto nálezov o účinkoch GM potravín. Jeho nálezy boli v protiklade k prevažujúcemu názoru, že GM potraviny sú bezpečné a testovacie procedúry na stanovenie ich bezpečnosti sú adekvátne.
V rozhovore z roku 2000 Dr. Pusztai vysvetľoval potrebu rozsiahleho a vyčerpávajúceho výskumu GM potravín, uvedúc: “Nekonzumujeme snežienku, a nejeme Bacillus thuringiensis (Bt) toxín. Teraz máme geneticky modifikovanú Bt kukuricu a Bt zemiaky. Nekonzumujeme mnohé z vecí, ktoré sa dnes v GM potravinách predávajú. Malo by preto byť v našom záujme, aby boli dostatočne otestované.”
Keď Pusztai a Evans testovali lektín v potrave, používali jeho koncentráciu v pomere 1 miligram na gram potravy, a to nespôsobovalo žiadne problémy. No v prípade genetickej modifikácie nachádzali problémy v koncentrácii stonásobne nižšej. Sumarizujúc posolstvo, ktoré táto štúdia vyslala, Pusztai v spomínanom interview uviedol: “Naše štúdie jasne dokazujú, že účinky nenastali kvôli tomuto malému obsahu génu, ale spočívali na spôsobe, akým bol gén vsunutý do genómu zemiaku a jeho účinku na genóm zemiaku. Preto priemysel a politici tak silno voči mne zareagovali.”
Problém s genetickou manipuláciou zvierat
Je smutné, že priemysel propagujúci genetické manipulácie je veľmi mocný a vo svojej práci pokračuje plnou parou. Genetické inžinierstvo sa v žiadnom prípade neobmedzuje iba na svet rastlín. Vykonáva sa výskum zavedenia génov z organizmov, ktoré nikdy neboli konzumované ako potrava, ako nových proteínov do ľudského a zvieracieho potravinového reťazca.
V roku 2006 vedci vytvorili geneticky modifikovaný druh ošípaných, ktorý je schopný účinnejšie absorbovať rastlinný fosfor, výsledkom čoho je zníženie obsahu fosforu v ich hnoji až o 60 percent.
Cieľom tohto výskumu bolo zredukovať hlavný problém znečistenia vodných tokov fosfátom a dusičnanom (eutrofikácia) a malo ísť o enviromentálne prijateľné riešenie. Zvieratá prispievajú 34 percentami k fosfátovému znečisteniu v EÚ, pričom ošípané predstavujú významný príspevok, pretože nemôžu stráviť fosfor v podobe fytátu (vo forme, v akej sa nachádza v rastlinách) a tak tento rastlinný fosfor vylučujú ako fosfát. Úroveň znečistenia bola ďalej zvýšená rozširujúcou sa praxou ksmenia ošípaných minerálnymi fosfátovými podpornými prostriedkami na maximalizovanie rastu.
Pracuje sa taktiež na vytvorení druhu lososa, ktorý rastie dvojnásobne rýchlejšie než normálne chovaný losos, pretože v sebe nesie časť genetického kódu z ďalšieho druhu ryby, morského úhora.
Ešte raz, vedci sa genetickými manipuláciami snažia vyriešiť enviromentálne problémy či rozšíriť globálne potravinové zdroje. No tieto dobre mienené riešenia sú prinajlepšom čiastočné, možno preto, že v nich zapojení trpia tunelovým videním.
Oveľa efektívnejším riešením problému napr. znečistenia vodných tokov by bol vývoj farmárskych systémov, ktoré by vyrovnávali nutričné výsledky dobytka a nutričné potreby rastlín, vyhýbajúc sa takto problému nutričným prietokom a zároveň, v tom istom čase, zlepšujúc blahobyt zvierat.
Čo sa týka globálnych potravinových zdrojov, ak by sa potravinami neplytvalo a boli spravodlivo rozdelené medzi všetkými krajinami, zistili by sme, že Zem je schopná produkovať dostatok na naplnenie ľudských potrieb, nie však ľudskej chamtivosti.
Či už kvôli potrave alebo kvôli zisku na úkor spoluobyvateľov či životného prostredia, chamtivosť sa nedá dlhodobo uspokojovať. A to je niečo, nad čím sa treba zamyslieť.
O autorke:
Charu Bahri je autorkou a spisovateľkou na voľnej nohe, žijúca v Indii. Na čiastočný úväzok pracuje taktiež pre charitu v oblasti zdravotníctva a v značnej miere obhajuje jednoduchý, zdravý životný štýl. Je autorkou článkov “The Ugly Truth about Beauty and Hygiene Products” (NEXUS, vol 14, no. 1) a “Carbonated Drinks: Poison in Disguise” (NEXUS, vol. 14, no.2). Viac o jej práci nájdete na: http://www.charubahri.com/ Charu Bahri sa dá kontaktovať prostredníctvom svojho e-mailu: charubahri@gmail.com
Charu Bahri
Aplikácia GM technológií v poľnohospodárstve rýchlo napreduje, so zriedkavým ohľadom na dopad na zdravie a životné prostredie, a môžu byť dokonca i činiteľom vo kolapse včelích spoločenstiev po celom svete.
Mali by byť do nášho potravinového reťazca zavedené geneticky modifikované (GM) potraviny? Tejto debate by nemalo byť umožnené stíchnuť, byť potlačená veľkými poľnohospodárskymi korporáciami citujúcimi výskum podporujúci zásadnosť a bezpečnosť genetickej manipulácie rastlinných a živočíšnych organizmov. Niekde medzi týmito tvrdeniami a protitvrdeniami vedcami spochybňujúcimi dlhodobú bezpečnosť a relevantnosť genetického inžinierstva – prostriedku využívaného na tvorbu GM organizmov – sú zástupy spotrebiteľov ako vy a ja, ktorí si zaslúžia raz za čas celú pravdu o GM potravinách a genetickom inžinierstve. Dôvod na to jednoducho ten, že aj keď najnovšie prelomové výsledky vedcov zapojených v zlepšovaní či negácii techniky genetického inžinierstva sa môžu, no nemusia, dostávať do hlavných správ, GM potraviny sa viac ako pravdepodobne už dostávajú na regály supermarketov okolo vás. A povedzme si: mali by ste vedieť, či tieto produkty kupovať alebo sa im vyhýbať, a prečo. Preberme si preto základy najnovšieho vývoja v genetickom inžinierstve.
Šlabikár genetického inžinierstva a jeho poľnohospodárskych produktov
Aby sme začali od základov, geneticky modifikovaný (GM) organizmus je rastlina alebo živočích s modifikovaným genetickým kódom. Týmto sa myslí to, že vedci aplikujú techniky molekulárnej biológie, ako je použitie vektorového vírusu alebo genetickej zbrane na vstrelenie požadovaného génu do génov cieľového organizmu, týmto meniac jeho genóm. Žiadúcnosť istých génov predstavujúcich priaznivé črty v inej rastlinnom či nerastlinnom organizme je kľúčom k pochopeniu dôvodov a činností skrývajúcich sa za genetickým inžinierstvom, ako sa tento proces nazýva.
Génové manipulácie, vo všeobecnosti namierené na rozšírenie požadovaných čst organizmu, sa sústreďujú okolo potreby ľudstva produkovať viac potravín, pri nižších nákladoch a menšom odpade pripisovanom stratám na úrode spôsobeným škodcami, na uživenie ďalších miliónov. Je to vznešený cieľ, berúc do úvahy, že svetová populácia dosiahla 6 miliárd ľudí a v roku 2050 má predčiť 9 miliárd. Výzvou už je zabezpečenie adekvátnej potraviny pre existujúce miliardy, a táto sa stane bezpochyby ešte väčšou v nasledujúcich rokoch.
V tomto kontexte obhajcovia genetického inžinierstva tvrdia, že umožnením izolácie a zavedenia požadovaných génov, ako je gén odolnosti voči nedostatku vlhkosti alebo tolerantný voči alkalickému prostrediu do základných potravín ako sú zemiaky, touto metódou vzniknú rastliny, ktoré budú schopné rásť v suchých oblastiach alebo v oblastiach, kde je pôda a podzemná voda alkalická, takto umožňujúc rozvoj poľnohospodárstva v inak neobývateľných krajinách. Transgenetické plodiny, ako sú GM plodiny taktiež označované, sú plánované ako priateľské voči životnému prostrediu v tom ohľade, že farmári údajne budú môcť používať menšie množstvá herbicídov, pesticídov a umelých hnojív na ochranu týchto plodín pred burinami a škodcami, tieto rastliny následne budú menej náchylné znečisťovať vodné plochy a podzemné vodné zásobníky. Vedci taktiež tvrdia, že GM plodiny sú menej náchylné padnúť za obeť chorobám a nepriaznivým prírodným podmienkam, ako je napr. mráz, ktorý citlivé rastliny ničí. Genetickí inžinieri majú taktiež za cieľ vyhnúť sa tomuto zavádzaním anti-mrazového proteínového génu z polárnych rýb a hmyzu do rastlín, ako je napr. paradajka, aby rozšírili jej schopnosť tolerovať nízke teploty, ktoré by nemodifikované rastliny v takýchto podmienkach ničili.
Najznámejším príkladom genetického inžinierstva je bezpochyby vytvorenie Bt kukurice. Bacillus thuringiensis (Bt) je v normálnej prírode sa nachádzajúca baktéria produkujúca kryštálové proteíny, ktoré sú smrteľné pre larvy hmyzu. Zavedením génu kontrolujúceho produkciu týchto proteínov do zsn kukurice boli vedci schopní vytvoriť druh kukurice, ktorý produkuje svoj vlastný pesticíd proti hmyzu, akým je napr. európsky požierač kukurice. Zakrátko nato nasledoval vývoj Bt bavlny a rôzne ďalšie GM varianty sóje, indickej kukurice, kanoly atď.
Úžitky pripisované pestovaniu GM plodín, a mocná lobby medzinárodných poľnohospodárskych spoločností zapojených do rozširovania výskumu a prijatia GM plodín, viedli v poslednom cca desaťročí k rapídnemu nárastu v ich celosvetovom osádzaní. Správa The Global Acreage 2008, vydaná vo februári 2009, odhaduje, že plocha určená GM plodinám vzrástla v roku 2008 o 9.4 percenta (vis-à-vis oproti predchádzajúcemu roku) na 125 miliónov hektárov. Porovnajte tento údaj s len 4.3 miliónmi akrov (cca 1.74 miliónmi hektárov) pestovaných GM plodín v roku 1996! Celkovo, v komerčnom rozsahu používa genetické inžinierstvo 25 krajín, najnovšími členmi tejto skupiny sú Bolívia, Egypt a Burkina Faso. Zjavne, podľa uvedenej správy, okolo 70 percent celosvetovej produkcie sóje v roku 2008 pozostávalo z GM sóje, kým podiel GM bavlny bol 47 percent. Krajiny s najväčšou rozlohou GM plodín sú USA (62.5 milióna ha), Argentína (21), Brazília (15.8), India (7.6) a Kanada (7.6). GM plodiny kultivuje dokonca i Čína, Paraguaj a Južná Afrika, s rozlohou približne jeden milión ha. Navyše k tomu správa International Service for the Acquistion of Agri-Biotech Applications ohľadom globálnej situácie týkajúcej sa plodín odhaduje, že v roku 2008 využívalo GM plodiny 13.3 milióna poľnohospodárov, čo je o 1.3 milióna viac než v predchádzajúcom roku.4
Tak ako GM plodiny pomaly prijíma čoraz viac poľnohospodárov v rôznych častiach sveta, rastúci počet enviromentálnych aktivistov, náboženských organizácií, skupín verejného záujmu a vedcov tvrdo kritizuje hlavných poľnohospodárskych hráčov za ich nedostatok predvídavosti v profitovaní bez ohľadu na dlhodobé dôsledky zasahovania do životného prostredia. V popredí ich záujmu je dopad genetických manipulácií na krehký ekosystém, ktorý vyživuje Zem a ľudstvo od nepamäti.
Ako niektoré z pravdepodobných enviromentálnych dopadov GM plodín je uvádzané poškodenie voči iným organizmom, znížená efektívnosť pesticídov a génový transfer na necieľové druhy. Môžu tieto dôsledky viesť ľudstvo na pokraj skazy, ktorá by úplne znegovala údajné úžitky GM plodín, ako sú vyššie výnosy a podobne? Je to možné, súdiac z výskumu venujúceho sa pravdepodobnosti spôsobenia neúmyselného nepriaznivého vplyvu GM plodín na včely medonosné.
Strach o miznúce včely
Rozhodol som sa zdôrazniť tento neúmyselný nepriaznivý dopad na včely medonosné pred všetkými ostatnými potenciálnymi negatívnymi dopadmi pestovania GM plodín, keďže včely medonosné sú nesmierne dôležité pri opeľovaní nie menej než štvrť milióna rôznych druhov kvitnúcich rastlín, z ktorých mnohé sú pre svetové poľnohospodárstvo kriticky dôležité. Je preto prekvapivé, že v diskusii Earthwatch v novembri 2008 bol včela zvolená za najdôležitejší druh planéty?
Akoby to nestačilo, včely napomáhajú rastu úrody okolo 90 plodín, ako sú jablone, čučoriedky a uhorky, okolo 30 percent, ak by včely zmizli, mnohé druhy ovocia a zeleniny by sa stali nedostupnými a nesmierne finančne nedostupnými. Okrem toho, mnoho z našej medicíny, konvenčných i alternatívnych liečiv, pochádza z kvitnúcich plodín. Bavlna je ďalším základným produktom opeľovaným včelami, s vyhynutím včiel by sme mohli navždy zamávať lacným odevom. Týmto by neutrpela iba ľudská rasa. Vtáky a malé cicavce, ktoré sa ksmia bobuľami a semenami, ktoré sa opierajú o opeľovanie včelami, by zahynuli hladom, a následne ich predátori – mrchožrúti, ktoré v potravinovom reťazci nasledujú – by hladovali rovnako tak. Je pravdou, že by sme mohli prežiť na vetrom opeľovaných zrnách a rybách, ale dochádzalo by k bojom o kontrolu nad znižujúcimi sa zásobami potravín. Ak nad týmto premýšľate, neporážalo by to ten najvznešenejší z cieľov – rozšírenie globálnych potravinových zdrojov – ktorý majú GM plodiny zabezpečiť?
Aj keď opeľujú i iné druhy hmyzu a živočíchov – netopiere, motýle a dokonca i osy – žiaden z nich nie je lepším opeľovacím strojom, než je včela. Posúďte túto štatistiku. Hodnota služby včiel medonosných ako opeľovačov len napr. v Európskej Únii, sa odhaduje na cca 3 miliardy libier ročne. Včely medonosné odhadom prispievajú 14 miliardami USD k hodnote plodinovej produkcie v USA.
Naozaj, vymiznutím včiel je ohrozené poľnohospodárstvo – a možno i kontinuita ľudskej rasy, ako ju poznáme. Chovatelia včiel sa čoraz viac znepokojujú, v priamej úmere s rastúcim podielom GM plodín ako regulérnej črty poľnohospodárskej pôdy napriek nedostatočnému výskumu dlhodobých účinkov peľu z GM plodín na správanie sa včelích kolónií. Na jednej strane sú včelári, zápasiaci s narastajúcim výskytom kolapsu kolónie včiel medonosných (honey bee colony collapse disorder, CCD) alebo depopulačným syndrómom včiel medonosných (honey bee depopulation syndrome, HBDS). Na strane druhej je postupné širokosiahle prijímanie GM plodín.
Znepokojenie zo strany chovateľov včiel vychádza z faktu, že v GM plodinách, akou je napr. Bt bavlna, DNA predstavujúca insektidálne črty bežnej baktérie Bacillus thuringiensis je spojená s genómom rastliny. Následne, ako rastlina rastie, jej Bt gén, čiže primárny toxín, proteín odborne zvaný CrylAb, sa replikuje v každej bunke rastliny, vrátane jej peľu. Zatiaľčo predtým bakteriálny pesticíd rozprašovaný na plodiny kvôli kontrole poškodenia úrody zo strany požierateľov stoniek a koreňov a lariev hmyzu bol konzumovaný iba cieľovým hmyzom, teraz je prirodzeným výsledkom pestovania GM bavlny to, že Bt gén, nachádzajúci sa v peli, je požívaný necieľovým hmyzom, ako sú včely medonosné. Čo sa týka prítomnosti CrylAb vo včelích úľoch, kanadskí chovatelia včiel sprejujúci pod krytmi úľov na ochranu pred moľou voskovou (ich larvy zanechávajú na mede nepríjemné pavučiny), si povšimli zmiznutie týchto molí aj v neošetrovaných úľoch, čo bol zjavne výsledok požívania CrylAb pri obhospodarovaní porastov GM kanoly.
Nie že by sa neuskutočnil žiaden výskum na ohodnotenie potenciálnych účinkov primárneho toxínu CrylAb na necieľové druhy v poľnohospodárskych ekosystémoch. Špecificky, pokiaľ ide o včely medonosné, problémom je to, že väčšina štúdií posudzovala iba smrtiacu toxicitu peľu. Vedci zo spoločnosti Bayer uviedli, že ani imidakloprid v slnečnicových semiačkach ošetrených insekticídom, ani semená indickej kukurice ošetrených pesticídom alebo vypúšťaným zo semien počas rastu, včely medonosné neohrozuje. Je však povšimnutiahodné, že štúdie spoločnosti Bayer sa nezapodievali následným smrtiacim správaním sa toxínu vystaveným včiel.
Celkovo bolo vypracovaných len pár štúdií zoberajúcich sa nepriamym smrtiacim účinkom Bt proteínov na včeli – účinkom, ktoré sa stávajú zrejmými len ak nie je cieľom štúdie samotný smrtiaci účinok – a ešte menej z týchto štúdií boli v mainstreamovej tlači zdôraznených. Z toho vyplýva, že chovatelia včiel, nehovoriac už o bežných masách, majú obmedzené porozumenie potenciálnych účinov proteínu CrylAb na imunitný systém a na fyzioloický a behaviorálny vývoj včiel. To jest, za poznania, že k vývoju fyziologických štruktúr vrátane čuchu a procesov učenia sa v larvách a mladých včelách dochádza v čase ich ksmenia peľom, sú larvy a mladé včely, ksmené peľom z GM plodín vystavené riziku účinkov toxínov? Existujú nejaké následné škodlivé dopady na vývoj a procesy učenia sa týchto mladých včiel pri ich dospievaní? Učenie sa má pre včelu medonosnú mimoriadnu dôležitosť, keďže poškodené návyky, nehovoriac o samotnom zlyhaní v učení sa, môže nepriamo viesť k smrti kolónie následkom zlyhania zhromaždenia dostatočnej potravy na výživu úľu.
V tomto kontexte je pozoruhodné citovať štúdiu R. Ramireza-Romera et al. Cieľom tejto štúdie bolo posúdiť potenciálne účinky dvoch nižších než smrteľných koncentrácií proteínu CrylAb (3.0 časti v miliarde (parts per billion, ppb), a 5000 ppb) na tri hlavné životné črty mladých dospelých včiel medonosných: ich prežitie počas sub-chronického vystavenia voči CrylAb, ksmiace správanie včiel a ich proces učenia sa v čase, kedy sa stávajú robotnicami).
Výsledky štúdie sú prinajmenšom prekvapivé. Testované koncentrácie proteínu CrylAb nepredstavovali smrtiaci účinok voči včelám, čo znamená, že neexistoval nejaký drastický dopad v rozsahu celých kolónií. Avšak ksmiace správanie mladých dospelých včiel medonosných, ktoré boli vystavené najvyššej koncentrácii proteínu CrylAb, ovplyvnené bolo, včelám trávenie kontaminovaného sirupu trvalo dlhšie. To by mohlo znamenať, že by došlo k zozbieraniu menšieho objemu peľu. Okrem toho, včely medonosné, vystavené 5000 ppb CrylAb vykazovali zmätočné procesy učenia sa, čo by následne mohlo negatívne ovplyvniť ich schopnosť zberu peľu na vyživovanie úľa. Včely medonosné sú zvyčajne schopné rozoznať absenciu potravy, aj napriek zápachu, a tak sa vybrať hľadať ďalšie zdroje potravy. V zmysle zberacej optimálnosti, tento proces vyhynutia, ako sa tento jav nazýva, je kritickým pre využitie potravinových zdrojov, pretože umožňuje zberajúcim včelám vyčerpané potravinové zdroje opustiť. Študované dospelé mladé včely však vykazovali odozvu na podmienený pach aj napriek absencii odmeny v podobe potravy. Následkom toho by robotnice mohli tráviť viac času zberom v suboptimálnych alebo vyčerpaných potravinových zdrojoch namiesto preskúmavania nových, čo by viedlo k zberu nedostatočných potravinových zásob na vyživovania úľa a nakoniec k možnému kolapsu kolónie.
V menšej štúdii vykonanej univerzitou v Jene v Nemecku v rokoch 2001 až 2004, výskumníci skúmali účinky peľu z Bt kukurice na včely. Štúdia došla k záveru, že neexistuje žiadna evidencia “toxického účinku Bt kukurice na populácie zdravých včiel medonosných”. Keď však boli, čírou náhodou, včely využité v tomto experimente nakazené parazitom, došlo k čomusi zvláštnemu: došlo k “významne silnejšiemu poklesu v počte včiel” medzi včelami, ktoré boli ksmené koncentrovanou potravou s prítomnosťou Bt otravy. Podľa riaditeľa štúdie Hansa-Heinricha Kaatza, profesora na Univerzite v nemeckom Halle, bakteriálny toxín v GM kukurici môže “...meniť povrch zažívacieho traktu včiel, dostatočne oslabujúc včely voči prístupu parazitov – alebo možno naopak. To nevieme.” Táto štúdia viedla predstaviteľa nemeckých včelárov, altera Haefekera, k vysloveniu hypotézy, že “okrem množstva iných faktorov”, fakt, že geneticky modifikované, voči hmyzu odolné plodiny sú dnes využívané na 40 percentách kukuričných porastov v USA, môže hrať úlohu v rastúcom širokosiahlom kolapse včelích kolónií.
Isteže, počet včiel medonosných klesá v oblastiach, kde sa GM plodiny pestujú na širokej škále, a taktiež v oblastiach, kde sú tieto GM plodiny pestované v menších pokusných množstvách. Špekulujúc nad spoločnou spojitosťou medzi týmito faktami, profesor Joe Cummins identifikoval všeobecné použite systematického pesticídneho ošetrovania semien na ochranu nových GM semien v čase zraniteľnosti vo vývoji sadenice – predovšetkým v celoplošnej aplikácii relatívne novej triedy systematických insekticídov, neonikotinoídov (vrátane imidaklopridu, thiamethoxamu, clotiahidinu a niekoľkých ďalších), ktoré sú voči hmyzu, vrátane včiel, vysoko toxické i vo veľmi malých koncentráciách.
Vo svojej práci “Requiem for Honeybee” (Requiem za včelu medonosnú) Cummins citoval množstvo štúdií naznačujúcich, že imidakloprid má pre kolónie včiel medonosných škodlivé účinky. Napríklad, vedci vedení Národným inštitútom chovu včiel v Bologni zistili, že peľ získaný zo semien ošetrených imidaklopridom obsahovali významné úrovne insekticídu, a naznačovali, že znečistený peľ je jednou z hlavných príčin kolapsu kolónií včiel medonosných. Analýza rastlín indickej kukurice a slnečnice, pochádzajúcich zo semien ošetrených imidaklopridom, naznačila, že do včelích kolónií boli prenášané veľké množstvá insekticídu. Zistilo sa, že nižšie než smrteľné dávky imidaklopridu v roztoku sukrózy ovplyvňovali domáce a zberacie aktivity včiel: tie, ktoré boli ksmené dávkami 500 alebo 1000 ppb insekticídu neboli schopné návratu do úľa a celkovo zmizli, kým včely, ktoré strávili roztok 100 ppb sa omeškali o 24 hodín v porovnaní s normálnymi včelami. Imidakloprid v roztoku sukrózy, ktorým boli ksmené včely v laboratórnych podmienkach, poškodzoval na pár hodín ich komunikáciu. Nižšie než smrteľné dávky imidaklopridu v laboratórnych podmienkach a vo voľnej prírode znižovali letovú aktivitu včiel a ich čuch a taktiež negatívne ovplyvňovali aktivitu čuchového učenia sa.
Ak nič iné, tieto výskumy naznačujú nutnú potrebu moratória voči komerčnej produkcii GM plodín do času, než sa dajú dlhodobé nepredvídateľné účinky a bezpečnosť genetických manipulácií s istotou určiť.
Už existujúci výskum výnosov GM plodín a ich potreby použitia pesticídov dokazuje, že väčšina GM plodín momentálne kultivovaných neprináša vyššie výnosy a nevyžaduje si ani menšie množstvá pesticídov pre svoj rast. Po preskúmaní 8200 univerzitných pokusov v roku 1998, Dr. Charles Benbrook, niekdajší riaditeľ Rady pre poľnohospodárstvo na US National Academy of Sciences, došiel k záveru, že na zber pripravené GM sójové zrná prinášali v priemere o 5 až 10 percent menšiu úrodu než podobné prirodzené druhy. Zistil taktiež, že pestovatelia využívali v pestovaní týchto sójových zsn v priemere 2 až 10-násobok herbicídu, než pri pestovaní konvenčných druhov. Jediným dôvodom, prečo sa zdá, že pestovatelia preferujú GM sóju je to, že im umožňuje zjednodušovať manažment veľkých, na chemické prostriedky náročných fariem, napr. umožňujúc im postrekovať väčšie dávky herbicídov z lietadiel na plodiny upravených, aby boli voči niektorému herbicídu odolné.
Zdravotné otázky v súvislosti s GM plodinami
Nechajúc bokom otázku výživy včiel a ďalších enviromentálnych dopadov, pochybný je taktiež dopad GM plodín na zdravie. Napríklad, je známe, že niektorí ľudia sú alergickí na peľ v mede produkovanom z konvenčných plodín. Predstavte si teraz zdravotné riziko, ktoré by vzniklo, ak by sa do GM plodín zavedený proteín, nachádzajúci sa taktiež v peli, ktorý produkujú, dostal do medu vytváranom včelami, ktoré tento peľ konzumujú. Z toho sa vynára vcelku silná možnosť, že zavedením cudzieho génu do rastliny môže dôjsť k vytvoreniu nového alergénu alebo spôsobeniu alergickej reakcie u citlivých osôb.
Zasadené do perspektívy, táto otázka by sa mala zvažovať vo svetle veľkého počtu detí v USA a Európe, u ktorých sa rozvíjajú životu nebezpečné alergie na búrske oriešky (arašidy) a ďalšie potraviny. Za normálnych podmienok spotrebitelia zvládajú tieto alergie vyhýbaním sa jedlám, o ktorých vedia, že tieto alergické reakcie spôsobujú. Keď však ide o geneticky upravované potraviny, je príliš odvážne očakávať, že každý produkt, obsahujúci GM potraviny ako nepatrnú surovinu, bude označený so zdrojom cudzích génov. Ako potom môžu spotrebitelia potenciálne alergény identifikovať?
Už došlo k od odloženiu projektu namiereného na obohatenie nutričnej kvality sójových zsn (Glycine max) zavádzaním na methionín bohatý 2S albumín z brazílskych orechov (Bertholletia excelsa) do transgenetických sójových zsn, zo strachu spôsobenia neočakávaných alergických reakcií. Štúdia uverejnená v New England Journal of Medicine dokázala, že jednotlivci, ktorí sú alergickí na brazílske orechy, trpeli rovnakou alergickou reakciou i pri konzumácii GM sójových zsn obsahujúcich gény brazílskych orechov.
Navyše je relevantné spomenúť, že tento prípad genetického inžinierstva bol zamýšľaný kvôli obohateniu nutričného statusu sójových zsn kvôli relatívnemu deficitu methionínu v proteínových častiach zsn. Avšak v štúdii uverejnenej v The Journal of Medicinal Foods Dr. Marc Lappé et al. Zistil, že GM sójové zrná obsahujú menej fyto-estrogénov než prirodzené sójové zrná. Fyto-estrogény sú spájané s ochrannou proti srdcovým chorobám, osteoporóze (rednutiu kostí) a rakovine prsníka. GM sójové zrná mali o 12-14 percent nižšiu hodnotu fyto-estrogénov než ich nemodifikované protejšky – čo je významný nutričný rozdiel. A okrem toho, potraviny, ktoré boli upravované kvôli predĺženiu trvanlivosti môžu preukazovať falošnú čerstvosť. To jest, genetické upravovanie môže spotrebiteľov zavádzať k nákupu ovocia a zeleniny, ktoré vykazujú známky zrelosti bez príslušnej nutričnej kvality alebo chuti.
Článok publikovaný v The Lancet skúmal účinky GM zemiakov na zažívací trakt potkanov. Táto štúdia, vykonaná Dr. Arpádom Pusztaiom – svetovou autoritou na rastlinné proteíny, zvané lektíny, na Rowett Research Institute (RRI) v Škótsku – a jeho kolegom Dr. Stanleym Evansom počas 30 mesiacov v rokoch 199 až 1998, zahsňala použitie GM zemiakov vykazujúcich gén lektínu snežienky (Galanthus nivalis agglutinín (GNA)) ako potravy pre potkany (zhodou náhod je snežienka malým bielym kvetom, ktorý vyrastá z cibuľky a kvitne na jar, kým lektín je proteín normálne získavaný z rastlín s vysokomolekulárnou charakteristikou). Títo vedci zistili, že táto potrava poškodzovala zažívací systém potkanov. Pusztai bol prekvapený, pretože v šiestich rokoch predošlej práce s lektínom snežienky, keď bol používaný ako proteínový doplnok zmiešaný s potravou, nepozoroval žiadne toxické účinky. No keď bol lektín geneticky vytvorený, mal škodlivé zdravotné následky.
Dopad bol obrovský, dokonca ešte pred publikovaním ich štúdie. Kritici Pusztaia a Evansa kritizovali, vyhlasujúc ich výskum za chybný a nezodpovedajúci vedeckej štúdii (napriek faktu, že ich štúdia bola prijatá na uverejnenie v The Lancet). Bez zváženia vysvetlení autorov, kritici tvrdili, že gén, zavedený do zemiakov bol lektín kvetu snežienky, čo je materiál, o ktorom sa uvádza, že je pre cicavce toxický – aj keď Pusztai už predtým dokázalo, že pre cicavcov toxický nie je. Poslednou kvapkou bolo zabavenie Pusztaiovho výskumu a dát a jeho vylúčenie, napriek tomu, že pre RRI pracoval 36 rokov, vcelku zjavne za publikovanie týchto nálezov o účinkoch GM potravín. Jeho nálezy boli v protiklade k prevažujúcemu názoru, že GM potraviny sú bezpečné a testovacie procedúry na stanovenie ich bezpečnosti sú adekvátne.
V rozhovore z roku 2000 Dr. Pusztai vysvetľoval potrebu rozsiahleho a vyčerpávajúceho výskumu GM potravín, uvedúc: “Nekonzumujeme snežienku, a nejeme Bacillus thuringiensis (Bt) toxín. Teraz máme geneticky modifikovanú Bt kukuricu a Bt zemiaky. Nekonzumujeme mnohé z vecí, ktoré sa dnes v GM potravinách predávajú. Malo by preto byť v našom záujme, aby boli dostatočne otestované.”
Keď Pusztai a Evans testovali lektín v potrave, používali jeho koncentráciu v pomere 1 miligram na gram potravy, a to nespôsobovalo žiadne problémy. No v prípade genetickej modifikácie nachádzali problémy v koncentrácii stonásobne nižšej. Sumarizujúc posolstvo, ktoré táto štúdia vyslala, Pusztai v spomínanom interview uviedol: “Naše štúdie jasne dokazujú, že účinky nenastali kvôli tomuto malému obsahu génu, ale spočívali na spôsobe, akým bol gén vsunutý do genómu zemiaku a jeho účinku na genóm zemiaku. Preto priemysel a politici tak silno voči mne zareagovali.”
Problém s genetickou manipuláciou zvierat
Je smutné, že priemysel propagujúci genetické manipulácie je veľmi mocný a vo svojej práci pokračuje plnou parou. Genetické inžinierstvo sa v žiadnom prípade neobmedzuje iba na svet rastlín. Vykonáva sa výskum zavedenia génov z organizmov, ktoré nikdy neboli konzumované ako potrava, ako nových proteínov do ľudského a zvieracieho potravinového reťazca.
V roku 2006 vedci vytvorili geneticky modifikovaný druh ošípaných, ktorý je schopný účinnejšie absorbovať rastlinný fosfor, výsledkom čoho je zníženie obsahu fosforu v ich hnoji až o 60 percent.
Cieľom tohto výskumu bolo zredukovať hlavný problém znečistenia vodných tokov fosfátom a dusičnanom (eutrofikácia) a malo ísť o enviromentálne prijateľné riešenie. Zvieratá prispievajú 34 percentami k fosfátovému znečisteniu v EÚ, pričom ošípané predstavujú významný príspevok, pretože nemôžu stráviť fosfor v podobe fytátu (vo forme, v akej sa nachádza v rastlinách) a tak tento rastlinný fosfor vylučujú ako fosfát. Úroveň znečistenia bola ďalej zvýšená rozširujúcou sa praxou ksmenia ošípaných minerálnymi fosfátovými podpornými prostriedkami na maximalizovanie rastu.
Pracuje sa taktiež na vytvorení druhu lososa, ktorý rastie dvojnásobne rýchlejšie než normálne chovaný losos, pretože v sebe nesie časť genetického kódu z ďalšieho druhu ryby, morského úhora.
Ešte raz, vedci sa genetickými manipuláciami snažia vyriešiť enviromentálne problémy či rozšíriť globálne potravinové zdroje. No tieto dobre mienené riešenia sú prinajlepšom čiastočné, možno preto, že v nich zapojení trpia tunelovým videním.
Oveľa efektívnejším riešením problému napr. znečistenia vodných tokov by bol vývoj farmárskych systémov, ktoré by vyrovnávali nutričné výsledky dobytka a nutričné potreby rastlín, vyhýbajúc sa takto problému nutričným prietokom a zároveň, v tom istom čase, zlepšujúc blahobyt zvierat.
Čo sa týka globálnych potravinových zdrojov, ak by sa potravinami neplytvalo a boli spravodlivo rozdelené medzi všetkými krajinami, zistili by sme, že Zem je schopná produkovať dostatok na naplnenie ľudských potrieb, nie však ľudskej chamtivosti.
Či už kvôli potrave alebo kvôli zisku na úkor spoluobyvateľov či životného prostredia, chamtivosť sa nedá dlhodobo uspokojovať. A to je niečo, nad čím sa treba zamyslieť.
O autorke:
Charu Bahri je autorkou a spisovateľkou na voľnej nohe, žijúca v Indii. Na čiastočný úväzok pracuje taktiež pre charitu v oblasti zdravotníctva a v značnej miere obhajuje jednoduchý, zdravý životný štýl. Je autorkou článkov “The Ugly Truth about Beauty and Hygiene Products” (NEXUS, vol 14, no. 1) a “Carbonated Drinks: Poison in Disguise” (NEXUS, vol. 14, no.2). Viac o jej práci nájdete na: http://www.charubahri.com/ Charu Bahri sa dá kontaktovať prostredníctvom svojho e-mailu: charubahri@gmail.com
09.12.10
Pentagon počítá s reálnou ekonomickou hrozbou pro USA
Americká armáda se připravuje na ekonomický kolaps
Skeptikové, kteří nadále tvrdí, že ekonomická situace v USA byla nadhodnocována, nemusí hledat dále než u Pentagonu, aby zjistili, jak se mýlí. CNBC se dozvěděla, že Pentagon v současné době hraje „válečné hry“ vztahující se k ekonomickému kolapsu USA.
Podle CNBC: „Pentagon počítá s reálnou ekonomickou hrozbou pro USA.“
Analytik CNBC pro zprávy z byznysu Eamon Javers vysvětluje:
Od doby havárie v roce 2008, vojenská zpravodajská služba (Defense Intelligence) dávala opravdu hodně do pozornosti ohledně světových trhů a jak by mohly sloužit jako hrozba zájmům americké národní bezpečnosti. Na jednom blížícím se semináři, který se bude konat příští měsíc, se podívají na mnoho problémů…(zahrnující) využívání státních investičních fondů k manipulaci s trhy, měnami; národní ekonomický kolaps, státní nestabilita; rozpočty spojenců USA, deficity, národní bezpečnostní infrastruktury.
Podobně armáda zahájila operaci s názvem „Unified Quest 2011„, ve které studují důsledky ekonomického zhroucení ve velkém měřítku uvnitř USA, které by donutilo armádu udržet domácí pořádek uprostřed občanských nepokojů. V rámci této operace je také armáda trénována jak se vypořádat s roztříštěností globálních velmocí a drastických snížení rozpočtů.
V říjnu námořní sbor USA navštívil J. P. Morgan při „studii trhů a ekonomiky“.
Javers shrnuje:
Všechny jednotlivé části Pentagonu a vojenské zpravodajské služby se dívají na trhy a hledají cesty, jak by mohli představit nový druh hrozby Spojených států. Jsou to chlápci, jejichž úkolem je přemýšlet o nejhorších možných věcech, které by se mohly stát.
Podle Wired.com armáda pořádá operaci Unified Quest každý rok, což znamená, že různí armádní příslušníci vyhodnocují, kde služba zaostává a navrhují nápravná opatření.
Nicméně Unified Quest 2001 dává za pravdu tvrzení, že USA skutečně nejsou svědkem hospodářského oživení tak, jak nám tvrdila federální vláda. Vojáci jsou trénováni k evakuaci a zadržení v reakci na výtržnosti, což odhaluje možnost, že americká armáda se může uchýlit ke stannému právu, aby udržela pořádek.
Unified Quest 2001 také připravuje vojáky jednat jako diplomaté v případě, že by zde byla omezená dostupnost diplomatů na bojových stanovištích, nebo na ulicích potýkajících se s hladovými a rozzlobenými Američany. Wired.com píše: „Je zde silný konsensus, že vyjednávání by mělo být částí armádního vybavení – něco podpořeno doktrínami ,manuály a různými krátkými kurzy ve vyjednávání na mnoha vojenských školách.“
Blacklisted News vysvětlují, že válečné hry Pentagonu jsou jen jeden z mnoha příkladů, které ukazují směr, kterým se svět ubírá. Jiné zahrnují decentralizaci FEMA z jednoho zařízení ve Washingtonu do 15ti regionálních zařízení napříč USA. Blacklisted News také tvrdí, „Neoficiální důkazy naznačují, že americká vláda byla hlavním kupujícím mražených sušených potravin po několik let a soukromý dodavatel nouzových přístřešků hlásil nedostatek vybavení a zásobování pro stavení bunkrů pro lidi.“
Ostatní světové mocnosti se zřejmě připravují na scénář „soudného dne“. Rusko údajně připravuje 5000 nových podzemních bunkrů pro Moskvu, zatímco Evropská unie staví „vault pro semena na soudný den“ v horském úbočí několik set stop nad úrovní moře v roce 2006.
Kromě toho FEMA na svých webových stránkách doporučuje, aby americké rodiny měly k dispozici připravené dodávky, zahrnující jídlo a vodu na několik týdnů.
Napsal Raven Clabough, úterý 07.12.2010
Překlad článku U.S. Military Prepares for Economic Collapse
http://thenewamerican.com/index.php/usnews/politics/5418-us-military-prepares-for-economic-collapse
Přeložil Jiří Schmied freepub.comehere.cz
zdroj reformy.cz
Skeptikové, kteří nadále tvrdí, že ekonomická situace v USA byla nadhodnocována, nemusí hledat dále než u Pentagonu, aby zjistili, jak se mýlí. CNBC se dozvěděla, že Pentagon v současné době hraje „válečné hry“ vztahující se k ekonomickému kolapsu USA.
Podle CNBC: „Pentagon počítá s reálnou ekonomickou hrozbou pro USA.“
Analytik CNBC pro zprávy z byznysu Eamon Javers vysvětluje:
Od doby havárie v roce 2008, vojenská zpravodajská služba (Defense Intelligence) dávala opravdu hodně do pozornosti ohledně světových trhů a jak by mohly sloužit jako hrozba zájmům americké národní bezpečnosti. Na jednom blížícím se semináři, který se bude konat příští měsíc, se podívají na mnoho problémů…(zahrnující) využívání státních investičních fondů k manipulaci s trhy, měnami; národní ekonomický kolaps, státní nestabilita; rozpočty spojenců USA, deficity, národní bezpečnostní infrastruktury.
Podobně armáda zahájila operaci s názvem „Unified Quest 2011„, ve které studují důsledky ekonomického zhroucení ve velkém měřítku uvnitř USA, které by donutilo armádu udržet domácí pořádek uprostřed občanských nepokojů. V rámci této operace je také armáda trénována jak se vypořádat s roztříštěností globálních velmocí a drastických snížení rozpočtů.
V říjnu námořní sbor USA navštívil J. P. Morgan při „studii trhů a ekonomiky“.
Javers shrnuje:
Všechny jednotlivé části Pentagonu a vojenské zpravodajské služby se dívají na trhy a hledají cesty, jak by mohli představit nový druh hrozby Spojených států. Jsou to chlápci, jejichž úkolem je přemýšlet o nejhorších možných věcech, které by se mohly stát.
Podle Wired.com armáda pořádá operaci Unified Quest každý rok, což znamená, že různí armádní příslušníci vyhodnocují, kde služba zaostává a navrhují nápravná opatření.
Nicméně Unified Quest 2001 dává za pravdu tvrzení, že USA skutečně nejsou svědkem hospodářského oživení tak, jak nám tvrdila federální vláda. Vojáci jsou trénováni k evakuaci a zadržení v reakci na výtržnosti, což odhaluje možnost, že americká armáda se může uchýlit ke stannému právu, aby udržela pořádek.
Unified Quest 2001 také připravuje vojáky jednat jako diplomaté v případě, že by zde byla omezená dostupnost diplomatů na bojových stanovištích, nebo na ulicích potýkajících se s hladovými a rozzlobenými Američany. Wired.com píše: „Je zde silný konsensus, že vyjednávání by mělo být částí armádního vybavení – něco podpořeno doktrínami ,manuály a různými krátkými kurzy ve vyjednávání na mnoha vojenských školách.“
Blacklisted News vysvětlují, že válečné hry Pentagonu jsou jen jeden z mnoha příkladů, které ukazují směr, kterým se svět ubírá. Jiné zahrnují decentralizaci FEMA z jednoho zařízení ve Washingtonu do 15ti regionálních zařízení napříč USA. Blacklisted News také tvrdí, „Neoficiální důkazy naznačují, že americká vláda byla hlavním kupujícím mražených sušených potravin po několik let a soukromý dodavatel nouzových přístřešků hlásil nedostatek vybavení a zásobování pro stavení bunkrů pro lidi.“
Ostatní světové mocnosti se zřejmě připravují na scénář „soudného dne“. Rusko údajně připravuje 5000 nových podzemních bunkrů pro Moskvu, zatímco Evropská unie staví „vault pro semena na soudný den“ v horském úbočí několik set stop nad úrovní moře v roce 2006.
Kromě toho FEMA na svých webových stránkách doporučuje, aby americké rodiny měly k dispozici připravené dodávky, zahrnující jídlo a vodu na několik týdnů.
Napsal Raven Clabough, úterý 07.12.2010
Překlad článku U.S. Military Prepares for Economic Collapse
http://thenewamerican.com/index.php/usnews/politics/5418-us-military-prepares-for-economic-collapse
Přeložil Jiří Schmied freepub.comehere.cz
zdroj reformy.cz
06.12.10
Nevyhnutnosť kolonizácie vesmíru!
Nevyhnutnosť kolonizácie vesmíru!
Za pár desiatok rokov takzvaného vedecko technického pokroku zničilo toto pozemské ľudstvo až neuveriteľným spôsobom celú svoju rodnú planétu. Stali sme sa škodcami a ničiteľmi! To v jadre nesprávne a zlé, čím žila naša civilizácia po celé stáročia predtým dostalo možnosť plného vonkajšieho prejavenia sa práve prostredníctvom éry technického pokroku. V tejto veľmi krátkej dobe, trvajúcej približne sto rokov, naplno rozkvitol a navonok sa plne a všetkým viditeľne prejavil nesprávny spôsob myslenia a jednania, ktorým bolo ľudstvo navyknuté myslieť a jednať po celé stáročia.
Ten nesprávny spôsob myslenia a jednania spočíva v neúcte, neláske, nespolupráci ľudí s ľuďmi. Spočíva v egoizme, sebectve, osobnej zištnosti, v túžbe po moci a peniazoch a to i za cenu utrpenia ostatných. Ľudia si navykli žiť ako škodcovia, škodiaci nie len sami sebe navzájom, ale i všetkému ostatnému okolo seba: zvieratám, rastlinám, vode, vzduchu, pôde, jednoducho celej planéte.
Technické prostriedky súčasnej doby enormným spôsobom urýchlili možnosti ľudského škodcovstva, čo nám v takzvanom „modernom“ 20. storočí prinieslo také nesmierne množstvo zla, aké nemalo doposiaľ obdobu v celých doterajších dejinách tejto civilizácie.
20. storočie sa stalo storočím, v ktorom ľudstvo začalo žať trpké ovocie celého svojho doterajšieho, nesprávneho spôsobu myslenia a jednania! Došlo v ňom k dvom obrovským svetovým vojenským konfliktom, ktorých celkový počet obetí je absolútne neporovnateľný so všetkými minulými vojnami počas celej histórie ľudstva. Obrovské množstvo utrpenia a obetí na životoch mali za následok režimy v Rusku, v Číne, v Kambodži, v Chile a tak ďalej a tak ďalej. V 20.storočí bola vyrobená a použitá atómová bomba a svet sa v ocitol na pokraji jadrovej katastrofy a sebazničenia. Hľa človek! Hľa civilizácia!
V modernej dobe začali ľudia neuveriteľným spôsobom ničiť a drancovať prírodu, čo sa im v súčasnosti začína vracať v podobe zemetrasení, požiarov, záplav, veterných smrští, rôznych ekologických katastrof obrovských rozmerov a v podobe mnohých iných negatívnych spoločenských i prírodných dejov.
Škodlivý ľudský druh, ktorý po celý čas iba škodil a to sebe i všetkým okolo seba si postupne začína uvedomovať, že smeruje k zničeniu života na svojej planéte. Škodlivý ľudský druh sa dostáva do úzkych a preto, keď už vidí, že zničil vlastnú planétu, chcel by expandovať do vesmíru. Škodca si chce zachrániť svoju existenciu, ale v žiadnom prípade sa nechce zrieknuť svojho chorého a škodlivého spôsobu myslenia.
Tomuto nepolepšiteľnému škodcovi, ktorým je pozemské ľudstvo však už nebude umožnené ďalej škodiť! Škodca totiž zostane uväznený na svojej vlastnej planéte a bude donútený plne, sám na sebe a so všetkými dôsledkami prežiť skazené, jedovaté ovocie všetkého svojho doterajšieho nesprávneho spôsobu uvažovania a konania.
Čo kto zaseje, to aj zožne! Taký je jeden z najzásadnejších Zákonov univerza! Je preto klamlivou ilúziou dúfať, že by zločinné ľudstvo mohlo uniknúť dôsledkom svojho zločinného jednania. Zákony stvorenia – Zákony Božie to nedovolia!
Budeme sa musieť, ľudovo povedané, variť vo vlastnej šťave, aby aspoň niekto z celého tohto skazeného ľudstva pochopil, že naša budúcnosť a záchrana nespočíva v expanzii do vesmíru, ale v zmene spôsobu nášho myslenia! V prevrátení hodnotového rebríčka, na ktorého najvyššej priečke stoja v súčasnosti peniaze, zisk a tupý materializmus! Tento pomýlený hodnotový systém je pravou príčinou smrteľnej choroby, ktorej príznaky už začínajú ľudstvom zmietať.
Choromyseľné ľudstvo nevylieči svoju chorobu jej expanziou do vesmíru! Sú to nereálne ilúzie! Je to márne upriamovanie sa a spoliehanie sa na cestu, ktorá nikam nevedie!
To jediné, čo nám v danej situácii môže skutočne pomôcť je zmena myslenia a príklon k skutočným a pravým hodnotám! Z nich na prvom mieste je reálny život, prežívaný vo vzájomnej úcte, podpore a pomoci medzi ľuďmi. Človek sa musí naučiť mať ostatných ľudí rád, mať ich v úcte a rešpektovať ich presne v takej miere, ako má rád a rešpektuje samého seba, či svojich najbližších. Toto je základným kameňom všetkého! Základným kameňom, na ktorom buď zotrvá, alebo padne táto civilizácia!
Človek sa už raz konečne musí naučiť robiť iným a jednať s inými tak, ako chce, aby iní robili jemu a jednali s ním! Okrem tejto elementárnej úcty a lásky k našim spolu ľuďom sa musíme vynasnažiť nájsť, pochopiť a preferovať pravé životné hodnoty, akými sú napríklad poznanie a realizovanie skutočného zmyslu života, ďalej snaha o zachovávanie čistoty a ušľachtilosti nášho vnútra, čiže nášho cítenia a myslenia, snaha o poznanie Pravdy o človeku, o tom odkiaľ pochádza a kam smeruje, Pravdy o stvorení, o Stvoriteľovi a tak ďalej. Základom všetkého je však naučiť sa mať rád a brať ohľad na iných ľudí v takej miere, v akej máme radi a berieme ohľad sami na seba. Bez tohto základu sa nepohneme ďalej!
Buď to teda dokážeme a budeme už raz toho schopní, alebo to nedokážeme a zničíme sa! Každý jednotlivý človek, ktorý pochopí túto prioritu by mal okamžite začať sám od seba! Lebo o čo viac bude na zemi takýchto ľudí, v o to lepší osud môže dúfať všetko živé na tejto, škodlivým ľudským druhom tak ťažko skúšanej planéte.
M.Š. Slovenské občianske združenie pre posilňovanie mravov a ľudskosti
http://www.pre-ludskost.sk/
Za pár desiatok rokov takzvaného vedecko technického pokroku zničilo toto pozemské ľudstvo až neuveriteľným spôsobom celú svoju rodnú planétu. Stali sme sa škodcami a ničiteľmi! To v jadre nesprávne a zlé, čím žila naša civilizácia po celé stáročia predtým dostalo možnosť plného vonkajšieho prejavenia sa práve prostredníctvom éry technického pokroku. V tejto veľmi krátkej dobe, trvajúcej približne sto rokov, naplno rozkvitol a navonok sa plne a všetkým viditeľne prejavil nesprávny spôsob myslenia a jednania, ktorým bolo ľudstvo navyknuté myslieť a jednať po celé stáročia.
Ten nesprávny spôsob myslenia a jednania spočíva v neúcte, neláske, nespolupráci ľudí s ľuďmi. Spočíva v egoizme, sebectve, osobnej zištnosti, v túžbe po moci a peniazoch a to i za cenu utrpenia ostatných. Ľudia si navykli žiť ako škodcovia, škodiaci nie len sami sebe navzájom, ale i všetkému ostatnému okolo seba: zvieratám, rastlinám, vode, vzduchu, pôde, jednoducho celej planéte.
Technické prostriedky súčasnej doby enormným spôsobom urýchlili možnosti ľudského škodcovstva, čo nám v takzvanom „modernom“ 20. storočí prinieslo také nesmierne množstvo zla, aké nemalo doposiaľ obdobu v celých doterajších dejinách tejto civilizácie.
20. storočie sa stalo storočím, v ktorom ľudstvo začalo žať trpké ovocie celého svojho doterajšieho, nesprávneho spôsobu myslenia a jednania! Došlo v ňom k dvom obrovským svetovým vojenským konfliktom, ktorých celkový počet obetí je absolútne neporovnateľný so všetkými minulými vojnami počas celej histórie ľudstva. Obrovské množstvo utrpenia a obetí na životoch mali za následok režimy v Rusku, v Číne, v Kambodži, v Chile a tak ďalej a tak ďalej. V 20.storočí bola vyrobená a použitá atómová bomba a svet sa v ocitol na pokraji jadrovej katastrofy a sebazničenia. Hľa človek! Hľa civilizácia!
V modernej dobe začali ľudia neuveriteľným spôsobom ničiť a drancovať prírodu, čo sa im v súčasnosti začína vracať v podobe zemetrasení, požiarov, záplav, veterných smrští, rôznych ekologických katastrof obrovských rozmerov a v podobe mnohých iných negatívnych spoločenských i prírodných dejov.
Škodlivý ľudský druh, ktorý po celý čas iba škodil a to sebe i všetkým okolo seba si postupne začína uvedomovať, že smeruje k zničeniu života na svojej planéte. Škodlivý ľudský druh sa dostáva do úzkych a preto, keď už vidí, že zničil vlastnú planétu, chcel by expandovať do vesmíru. Škodca si chce zachrániť svoju existenciu, ale v žiadnom prípade sa nechce zrieknuť svojho chorého a škodlivého spôsobu myslenia.
Tomuto nepolepšiteľnému škodcovi, ktorým je pozemské ľudstvo však už nebude umožnené ďalej škodiť! Škodca totiž zostane uväznený na svojej vlastnej planéte a bude donútený plne, sám na sebe a so všetkými dôsledkami prežiť skazené, jedovaté ovocie všetkého svojho doterajšieho nesprávneho spôsobu uvažovania a konania.
Čo kto zaseje, to aj zožne! Taký je jeden z najzásadnejších Zákonov univerza! Je preto klamlivou ilúziou dúfať, že by zločinné ľudstvo mohlo uniknúť dôsledkom svojho zločinného jednania. Zákony stvorenia – Zákony Božie to nedovolia!
Budeme sa musieť, ľudovo povedané, variť vo vlastnej šťave, aby aspoň niekto z celého tohto skazeného ľudstva pochopil, že naša budúcnosť a záchrana nespočíva v expanzii do vesmíru, ale v zmene spôsobu nášho myslenia! V prevrátení hodnotového rebríčka, na ktorého najvyššej priečke stoja v súčasnosti peniaze, zisk a tupý materializmus! Tento pomýlený hodnotový systém je pravou príčinou smrteľnej choroby, ktorej príznaky už začínajú ľudstvom zmietať.
Choromyseľné ľudstvo nevylieči svoju chorobu jej expanziou do vesmíru! Sú to nereálne ilúzie! Je to márne upriamovanie sa a spoliehanie sa na cestu, ktorá nikam nevedie!
To jediné, čo nám v danej situácii môže skutočne pomôcť je zmena myslenia a príklon k skutočným a pravým hodnotám! Z nich na prvom mieste je reálny život, prežívaný vo vzájomnej úcte, podpore a pomoci medzi ľuďmi. Človek sa musí naučiť mať ostatných ľudí rád, mať ich v úcte a rešpektovať ich presne v takej miere, ako má rád a rešpektuje samého seba, či svojich najbližších. Toto je základným kameňom všetkého! Základným kameňom, na ktorom buď zotrvá, alebo padne táto civilizácia!
Človek sa už raz konečne musí naučiť robiť iným a jednať s inými tak, ako chce, aby iní robili jemu a jednali s ním! Okrem tejto elementárnej úcty a lásky k našim spolu ľuďom sa musíme vynasnažiť nájsť, pochopiť a preferovať pravé životné hodnoty, akými sú napríklad poznanie a realizovanie skutočného zmyslu života, ďalej snaha o zachovávanie čistoty a ušľachtilosti nášho vnútra, čiže nášho cítenia a myslenia, snaha o poznanie Pravdy o človeku, o tom odkiaľ pochádza a kam smeruje, Pravdy o stvorení, o Stvoriteľovi a tak ďalej. Základom všetkého je však naučiť sa mať rád a brať ohľad na iných ľudí v takej miere, v akej máme radi a berieme ohľad sami na seba. Bez tohto základu sa nepohneme ďalej!
Buď to teda dokážeme a budeme už raz toho schopní, alebo to nedokážeme a zničíme sa! Každý jednotlivý človek, ktorý pochopí túto prioritu by mal okamžite začať sám od seba! Lebo o čo viac bude na zemi takýchto ľudí, v o to lepší osud môže dúfať všetko živé na tejto, škodlivým ľudským druhom tak ťažko skúšanej planéte.
M.Š. Slovenské občianske združenie pre posilňovanie mravov a ľudskosti
http://www.pre-ludskost.sk/
03.12.10
Světové meteorologické organizace o modifikacích počasí
Dokument Světové meteorologické organizace o modifikacích počasí
Čtenář r.m. poslal též důležitý odkaz na dokument Světové meteorologické organizace (World Meteorological Organization - WMO, www.wmo.int) sekce Weather Modification, z roku 2007, kde se otevřeně hovoří o probíhajících modifikacích počasí. Čili další důkaz, že manipulace počasí nejen že jsou možné, ale jsou běžné!
(r.m. mě nabádá k překladu dokumentu, ale je to dlouhé, zatím nemám čas, tak jen stručně obsah:)
Modifikace počasí se běžně provádějí v mnoha zemích, zahrnují např. zasévání mraků za účelem zvýšení srážek, rozpouštění mlhy, potlačování krupobití, atd. atd. Dokument hovoří o zařízeních sloužících k tomuto účelu, o nutnosti mezinárodní spolupráce (zajisté sem spadá i nový český projekt),.. Možnosti ovlivňování počasí jsou dosud hodnoceny jako poměrně nejisté, nicméně vědci na tom hodlají usilovně pracovat ...
To se ovšem jedná o civilní výzkum, hlásající ušlechtilé záměry, jako zavlažení suchých oblastí atd. Ale jak víme, vojenský výzkum v této oblasti je nejméně 50 let napřed, je lidem utajen, a samozřejmě nemá ušlechtilé záměry, ale záměry ničivé. Technologie, které civilní výzkum vidí jako dosud nejisté, má vojenskovládněprůmyslový komplex nepochybně dávno zmáknuté a běžně jich užívá se značnou přesností pro vytváření extrémních povětrnostních jevů, čili ke klimaterorismu.
Adresa dokumentu v angličtině: http://www.wmo.int/pages/prog/arep/wwrp/new/documents/WM_statement_guidelines_approved.pdf
Modifikace počasí se běžně provádějí v mnoha zemích, zahrnují např. zasévání mraků za účelem zvýšení srážek, rozpouštění mlhy, potlačování krupobití, atd. atd. Dokument hovoří o zařízeních sloužících k tomuto účelu, o nutnosti mezinárodní spolupráce (zajisté sem spadá i nový český projekt),.. Možnosti ovlivňování počasí jsou dosud hodnoceny jako poměrně nejisté, nicméně vědci na tom hodlají usilovně pracovat ...
To se ovšem jedná o civilní výzkum, hlásající ušlechtilé záměry, jako zavlažení suchých oblastí atd. Ale jak víme, vojenský výzkum v této oblasti je nejméně 50 let napřed, je lidem utajen, a samozřejmě nemá ušlechtilé záměry, ale záměry ničivé. Technologie, které civilní výzkum vidí jako dosud nejisté, má vojenskovládněprůmyslový komplex nepochybně dávno zmáknuté a běžně jich užívá se značnou přesností pro vytváření extrémních povětrnostních jevů, čili ke klimaterorismu.
01.12.10
Nové poznatky o toxických účincích fluoru a hliníku
Nové poznatky o toxických účincích fluoru a hliníku
Autor: Anna Strunecká | Publikováno: 1.12.2010
Fluoridy se používají v prevenci zubního kazu již 50 let. Zatímco oficiální medicína a zdravotnická osvěta deklarují, že výsledky epidemiologických studií přesvědčivě dokumentují účinnost solí fluoru při snižování kazivosti zubů (1), v poslední době můžeme sledovat na stránkách odborných zahraničních časopisů rozsáhlé diskuze, které se spíše kloní k názoru, že suplementace solemi fluoru není žádoucí a může být lidskému zdraví nebezpečná (2, 3, 4). Faktem je, že různé epidemiologické studie o vlivu fluoru na kazivost zubů v různých zeměpisných lokalitách přinášejí i méně průkazné nebo dokonce kontroverzní výsledky. I zastánci fluoridových programů jsou v poslední době nuceni připustit, že nadbytek fluoru způsobuje dentální fluorózu, ale toto zjištění bagatelizují tím, že se jedná o pouhý kosmetický defekt.
Poznatky z USA a Kanady však přinášejí i další důkazy o toxickém vlivu zvýšeného příjmu fluoridů. Zvyšující se počty kanadských dětí postižených vysokými dávkami fluoru vedly v roce 1997 jejich rodiče k založení nevládní organizace Parents of Fluoride Poisoned Children (PFPC). Tato organizace spolupracuje s lékaři, učiteli, umělci, vědeckými pracovníky, žurnalisty a právníky. Posláním PFPC je upozorňovat na nebezpečí plynoucí z nadměrného zatížení životního prostředí fluoridy, přinášet důkazy o jejich škodlivém účinku na lidské zdraví a dosáhnout zákazu fluoridace pitné vody a přidávání fluoridů či jiných sloučenin fluoru do výrobků používaných zejména dětmi (např. zubní pasty). O aktivitách této organizace je možno se dovědět více na internetové adrese
http://www.bruha.com/fluoride.
Organizace PFPC není v tomto boji osamocena, na její stranu se přiklání stále více vědeckých pracovníků a lékařů, kteří se mohli o toxickém účinku fluoru a jeho sloučenin přesvědčit při vlastních výzkumech nebo v klinické praxi (http://www.fluoridation.com/news.htm). Důkazem toho je i na internetu šířená on-line petice, obracející se na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) se žádostí, aby prosadila celosvětový zákaz fluoridace pitné vody. Petici lze nalézt na adrese (http://www.PetitionOnline.com/4001k/petition.html).
celý článek si stáhněte zde (PDF)
prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Univerzita Karlova v Praze, přírodovědecká fakulta, katedra fyziologie a vývojové biologie, Praha, Vojenská lékařská akademie JEP, katedra toxikologie, Hradec Králové
publikováno s laskavým svolením autorky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)