Podľa zdrojov FSB bol Michael Jackson s najväčšiou pravdepodobnosťou zavraždený americkou CIA. Ruský satelit odsledoval americkú vesmírnu zbraň, ktorá v čase spevákovej smrti, bola exaktne odpalená na koordináty sidla M. Jacksona.
zdroj: http://www.whatdoesitmean.com/index1244.htm
12.07.09
Debakl projektu pro nové americké století?
Vypnutím nebo ovlivněním toků důležitých komunikačních kanálů jsou USA schopny libovolnou oblast světa zcela izolovat. Taková oblast by při dnešní globální výměně zboží, peněz, informací a myšlenek utrpěla obrovskou újmu a pravděpodobně by se hospodářsky i sociálně zhroutila. Náboženská ideologie by ovšem bez problémů přetrvala. Typickým případem je Zimbabwe. Do budoucna můžeme očekávat další přírůstek - tím bude Írán. Tyto dvě země mají jednu věc společnou. Totiž to, že jsou obětí válečné operace 4. generace.
Co však platí pro malé a nerozvinuté země, nemusí platit pro velký a technologicky relativně vyspělý Írán, plovoucí na ropě a plynu. Postup je takový, že velmoc nejdřív zahájí válku prostřednictvím sabotáží, emigrantů a disentu v podobě „barevné revoluce“ (ta už neúspěšně proběhla), v další fázi proběhne válečná operace 4. generace, tj. hospodářské embargo, dezinformační kampaň a informační blokáda (probíhá). V poslední fázi, pokud se předešlé způsoby vedení války jeví jako neúčinné, dojde ke klasické vojenské operaci 2.generace (chirurgicky přesné :). V případě Íránu se bohužel pravděpodobně bude jednat o bezprecedentní preventivní jaderný úder. Pravděpodobně bude veden ze strany Izraele za tiché podpory USA, Saudské Arábie, Egypta, bez vědomí Iráku. Spojené státy vstoupí do válečných operací na straně Izraele až později.
To bude poslední velká vojenská operace, po které se pravděpodobně USA ekonomicky zhroutí. Rusové a Čína budou s uspokojením sledovat, jak jejich společný nepřítel v nesmyslné válce proti „terorismu“krvácí. Evropská unie zůstane „neutrální“ a bude podávat protestní nóty. BRIC přestane obchodovat s EU a USA, protože tito giganti nemají už žádnou protihodnotu, kterou by zaplatili za suroviny, které potřebují, ani za zboží, které si již neumějí sami vyrobit. Dolar zcela ztratí hodnotu a provizorně bude nahrazen novou měnou amero, kterou ovšem BRIC odmítne akceptovat jako nepodloženou. (doporučuji přečíst odkaz!).
USA v odvetu vypínají poziční družicové systémy. BRIC přebírá kontrolu nad světovým pozičním systémem. Nastává opět doba hospodářského růstu, ovšem za nových pravidel. Dopad nových pravidel na naše maličkosti si zatím nikdo neumí představit. Pravděpodobně „nový světový pořádek“ bude globálně spravedlivější, protože východní slované, asiaté, indové a latinoameričané jsou obecně skromnější než euroameričané. NWO se nebude konat tak, jak si představují staré židovské bankovní rodiny Rothschildů,Warburgů, atd., ale podle scénáře načrtnutého čínskou pílí a vytrvalostí. Lidská práva, jak je máme dnes „garantována“ v Listině základnách práv a svobod, se stanou námětem nostalgických historických eposů a fantasy příběhů o dekadenci západní civilizace.
Pyšná, agresivní a dekadentní euro-atlantická civilizace se z této prohrané „války“ již nikdy nevzpamatuje a tiše odejde do dějin, podobně jako antické Řecko, Řím, Inkové, Aztékové a další impéria. Jako odstrašující příklad bude tato naše civilizace popisována v učebnicích dějepisu pilných čínských školáků, kdy za jediný přínos staré zaniklé západní civilizace pro novou globální éru budou považováni pouze kulturní velikáni jako Bach, Dvořák, Verdi.
My už jim dnes nemáme co nabídnout. Jen je poníženě poprosit, aby nás nechali dožít ještě za starých pořádků. Naše civilizace je intelektuálně, společensky i ekonomicky na konci svojí cesty. 21.století pravděpodobně bude hrobem bílého muže i s jeho sny o světovládě. Nástupu barevné otrocké civilizace východního typu s absolutní kontrolou a centrálním řízením společnosti do posledního detailu už nic nezabrání.
Taková je bohužel realita a nabubřelé kecy prezidenta Obamy na spádu událostí nic nezmění.
zdroj: http://www.outsidermedia.cz/Debakl-projektu-pro-nove-americke-stoleti-1.aspx
12.7.2009
Co však platí pro malé a nerozvinuté země, nemusí platit pro velký a technologicky relativně vyspělý Írán, plovoucí na ropě a plynu. Postup je takový, že velmoc nejdřív zahájí válku prostřednictvím sabotáží, emigrantů a disentu v podobě „barevné revoluce“ (ta už neúspěšně proběhla), v další fázi proběhne válečná operace 4. generace, tj. hospodářské embargo, dezinformační kampaň a informační blokáda (probíhá). V poslední fázi, pokud se předešlé způsoby vedení války jeví jako neúčinné, dojde ke klasické vojenské operaci 2.generace (chirurgicky přesné :). V případě Íránu se bohužel pravděpodobně bude jednat o bezprecedentní preventivní jaderný úder. Pravděpodobně bude veden ze strany Izraele za tiché podpory USA, Saudské Arábie, Egypta, bez vědomí Iráku. Spojené státy vstoupí do válečných operací na straně Izraele až později.
To bude poslední velká vojenská operace, po které se pravděpodobně USA ekonomicky zhroutí. Rusové a Čína budou s uspokojením sledovat, jak jejich společný nepřítel v nesmyslné válce proti „terorismu“krvácí. Evropská unie zůstane „neutrální“ a bude podávat protestní nóty. BRIC přestane obchodovat s EU a USA, protože tito giganti nemají už žádnou protihodnotu, kterou by zaplatili za suroviny, které potřebují, ani za zboží, které si již neumějí sami vyrobit. Dolar zcela ztratí hodnotu a provizorně bude nahrazen novou měnou amero, kterou ovšem BRIC odmítne akceptovat jako nepodloženou. (doporučuji přečíst odkaz!).
USA v odvetu vypínají poziční družicové systémy. BRIC přebírá kontrolu nad světovým pozičním systémem. Nastává opět doba hospodářského růstu, ovšem za nových pravidel. Dopad nových pravidel na naše maličkosti si zatím nikdo neumí představit. Pravděpodobně „nový světový pořádek“ bude globálně spravedlivější, protože východní slované, asiaté, indové a latinoameričané jsou obecně skromnější než euroameričané. NWO se nebude konat tak, jak si představují staré židovské bankovní rodiny Rothschildů,Warburgů, atd., ale podle scénáře načrtnutého čínskou pílí a vytrvalostí. Lidská práva, jak je máme dnes „garantována“ v Listině základnách práv a svobod, se stanou námětem nostalgických historických eposů a fantasy příběhů o dekadenci západní civilizace.
Pyšná, agresivní a dekadentní euro-atlantická civilizace se z této prohrané „války“ již nikdy nevzpamatuje a tiše odejde do dějin, podobně jako antické Řecko, Řím, Inkové, Aztékové a další impéria. Jako odstrašující příklad bude tato naše civilizace popisována v učebnicích dějepisu pilných čínských školáků, kdy za jediný přínos staré zaniklé západní civilizace pro novou globální éru budou považováni pouze kulturní velikáni jako Bach, Dvořák, Verdi.
My už jim dnes nemáme co nabídnout. Jen je poníženě poprosit, aby nás nechali dožít ještě za starých pořádků. Naše civilizace je intelektuálně, společensky i ekonomicky na konci svojí cesty. 21.století pravděpodobně bude hrobem bílého muže i s jeho sny o světovládě. Nástupu barevné otrocké civilizace východního typu s absolutní kontrolou a centrálním řízením společnosti do posledního detailu už nic nezabrání.
Taková je bohužel realita a nabubřelé kecy prezidenta Obamy na spádu událostí nic nezmění.
zdroj: http://www.outsidermedia.cz/Debakl-projektu-pro-nove-americke-stoleti-1.aspx
12.7.2009
Veľké záhady – Kto mení počasie na Zemi
Zaujímavý dokument o americkom projekte HAARP
Zkratka HAARP znamená High-frequency Active Auroral Research Program, tedy nízkofrekvenční aktivní polární výzkumný program. Oficálně se jedná o program výzkumu ionosféry, ale prakticky všechna známá fakta svědčí o tom, že HAARP je zbraň, nebo alespoň vojenské zařízení. Pravdou ovšem je, že ionosféry se docela jistě týká…
zdroj: http://www.paralela.ic.cz/
12.7.2009
Zkratka HAARP znamená High-frequency Active Auroral Research Program, tedy nízkofrekvenční aktivní polární výzkumný program. Oficálně se jedná o program výzkumu ionosféry, ale prakticky všechna známá fakta svědčí o tom, že HAARP je zbraň, nebo alespoň vojenské zařízení. Pravdou ovšem je, že ionosféry se docela jistě týká…
zdroj: http://www.paralela.ic.cz/
12.7.2009
Ukradli Slovensko
Nový web ukradli.sk ktorý SDKU vytvorila nás inšpiroval, aby sme aj my priložili ruku k dielu.Celá naša novodobá história od roku 1989 je poznamená krádežami, podvodnými predajmi, podozrivou privatizáciou. A žiadna stará ani nová politická strana sa tomu nevyhla. Pre poriadok je potrebné spomenúť prvotný zločin, ktorým bolo znárodnenie na konci 40. rokov. Keby vtedy totiž komunistický štát neokradol svojich občanov o fabriky, obchodíky, polia, ba dokonca aj o hodnotu ich úspor, nebolo by privatizačných podvodov.
Skúsme si nostalgicky zaspomínať na dobu keď Mečiar získal dôveru ľudí a vládol.
Denno denne sme z nezávislej tlače, televízií a rádií počúvali ako sa rozdáva –predáva za babku –náš bývalý spoločný majetok. Nafta Gbely Slovnaft alebo VSŽ..., ale aj malé podniky regionálného významu.
Ťažiskovou metódou privatizácie sa stali verejné súťaže.Spomínate na holandské dražby? To boli časy! Štát sa zbavoval majetku pod cenu a dostávali ho zväčša neschopní ľudia, blízki vládnej garnitúre.
V rokoch 1994-1998, sa sprivatizoval majetok v účtovnej hodnote 109 miliárd korún za úbohých 31 miliárd.
Že to všetko riadili politici, svedčí za všetky prípady, aj prípad zamestnaneckej akciovej spoločnosti, ktorá chcela sprivatizovať Výskumný a šľachtiteľský ústav Selekt Bučany, ale neuspela, aj keď mala doklad, že sa zmluvne zaviazala do pokladnice ZRS odvádzať ročne 500 000. Nestačilo? Taká bola prax! Ak sa aj nejaká zamestnanecká a.s. presadila pri privatizácii, vo väčšine prípadov nikto zamestnancom nič nedal. Väčšinoví vlastníci takzvanej zamestnaneckej akciovej spoločnosti, ktorými boli manažéri sprivatizovaného podniku, bez vedomia zamestnancov previedli akcie na inú firmu. Ináč povedané, po úspešnej privatizácii s nimi vybabrali.
Mnohí za podvod považujú kupónovú privatizáciu a zvlášť jej druhú vlnu o ktorej V. Mečiar prehlásil: “Bude to inak a bude lepšie“...
Lepšie to nebolo, ale inak áno. Každý, kto sa zaregistroval do druhej vlny privatizácie, dostal na svoju adresu doklad, že je nadobúdateľom dlhopisu Fondu národného majetku. Jeden dlhopis mal hodnotu 10 000 Sk a jeho majiteľ mal dostávať výnosy.
Zákony sú však na Slovensku na to, aby sa obchádzali. Pri dlhopisoch existovalo niekoľko spôsobov. Najjednoduchším podvodom bolo to, že dlhopis sa dal previesť na iného majiteľa bez toho, aby sa vôbec niekomu zaplatilo. Keď sa potom náhodou hľadali peniaze, ukázalo sa, že spolu so šéfom sprostredkovateľskej firmy sa vyparili niekde v Karibiku.
Dlhopisy nemohol získať hocikto. Kupovať ich mohli len privatizéri, ktorí ich mohli použiť ako platidlo na splátky za sprivatizovaný majetok. FNM vydaním dlhopisov vyrobil záväzky, ktoré musela splácať ďalšia vláda presnejšie povedané občania.Pretože žiadna vláda na svete netvorí reálnu hodnotu. Iba dlhy občanov, tie sú reálne.
Pre porovnanie, prvá Dzurindova vláda sprivatizovala majetok v účtovnej hodnote 70 miliárd korún a dostala zaň neuveriteľných 256 miliárd! Druhá Dzurindova vláda sprivatizovala majetok v účtovnej hodnote 28 miliárd korún, za ktorý zinkasovala 37 miliárd. Treba ale povedať, že médiami toľko pripomínaný rozdiel v účtovnej hodnote sprivatizovaného majetku nie je jediným a hlavným kritériom pri predaji.Toto kritérium ukazuje na nemorálnosť Mečiarovej privatizácie.Ale pri predaji je dôležitá pozícia na trhu a budúcnosť podniku.A tu už Dzurindova vláda nevyzerá tak profesionálne. Veď privatizovali podniky s monopolným postavením na trhu a tak hlasy ktoré hovoria krádeží storočia naberajú na význame.
Po rokoch bačovania Vladimíra Mečiara nastúpila v roku 1998 vláda Mikuláša Dzurindu.
Prvým krokom vlády bolo zhodnotenie stavu krajiny v oblasti ekonomiky. Čierna kniha mečiarizmu. Bolo z toho veľa kriku,vyhrážania,...a nič. Veď vrana vrane oko nevykole. Jedna vec je však zarážajúca. Za celú dobu od roku 1989 nebol odsúdený ani jeden politik alebo stranícky nominant. Napriek do neba volajúcim nehoráznostiam a podvodom. Z cudzieho – rozumej štátneho -vraj krv netečie. Ale mohlo by to byť inak, ak by sme mali my občania k dispozícii nástroj priamej demokracie, ktorý by nám umožnil prijať jednoduché a rázne zákony. Veď si len predstavte ako by sa asi správali politici, keby nad nimi visel damoklov meč odvolania v referende a prijatia zákona ktorý by zaviedol trestnú zodpovednosť napríklad za nezverejnenie zmluvy o emisiach - päť rokov nepodmienečne. Všetci by rýchlo zabudli na ich oblúbené heslo: Zarábaj peniaze ako len môžeš! Dokonca aj čestne, ak niet iného východiska. Dôležité je, aby to malo „pozadie pre politickú stranu“.
Ale poďme ďalej.
Banky sa privatizovali aj preto, lebo postupne strácali podiel na trhu a súkromné banky ich vytláčali z trhu. Ich potenciálna predajná hodnota klesala a hrozilo, že sa zníži potenciálny výnos z privatizácie.
Z bánk sa do štátnej agentúry Slovenská konsolidačná previedli zlé, teda nesplácané úvery. Banky namiesto nich dostali štátne dlhopisy, čo sú vlastne peniaze vo forme veľmi kvalitných cenných papierov. Celkové náklady na reštrukturalizáciu vrátane rekapitalizácie dosiahli 123,9 miliardy!!!.
Privatizácia SPP.
Súčasný premiér Robert Fico už v tom čase predaj podielu v SPP kritizoval. Podobný postoj mala aj jedna z vládnucich strán - SDĽ. Výhrady SDĽ sa týkali najmä navrhovanej ceny, podľa jej šéfa Pavla Koncoša, by nemala byť nižšia ako 180 miliárd za 49 % akcií a nie reálnych 130 miliárd.
Dzurindova vláda potrebovala predať Slovenské elektrárne, aby mala peniaze na dôchodkovú reformu. Po jej spustení bolo v Sociálnej poisťovni menej peňazí, lebo časť z jej príjmov od občanov smerovala do dôchodkových fondov. Pripomeňme, že podmienky spravovania budúcich dôchodkov boli nastavené velmi nevýhodne pre občanov. Súčasná vláda tento budúci podvod skorigovala viacerými opatreniami a vyslúžila si za to kritiku médií, ktoré dobre zarobili na inzercii od DSS.
Fico vraj vzal ľuďom príležitosť zarobiť na výnosoch z akcií.To tvrdia média a DSS –ky. Všetky predali akcie preto, lebo by v prípade straty hodnoty museli sporiteľom doplatiť zo svojho. A to už odborníkom z DSS a ich prisluhovačom v mainstreame nevonia. Treba povedať nahlas, že “v tomto prípade premier presadil len to,čo káže zdravý rozum“.
Dodajme, že ešte k týmto strateným miliardám treba prirátať desiatky miliárd ktoré náš štát vedie v súdnych sporoch.
Pri sledovaní všetkých tých zlodejín od Nafty Gbely až po súčasnú v Lesoch SR, treba povedať, že konšpiračné reči o okrádaní sveta židmi na Slovensku nemajú platnosť. Nás spoľahlivo okradnú naši vlastní! Áno, na Slovensku je to tak! Väčšina si na to zvykla a len sporadicky si zanadávame: „Či modrý, alebo červený - je to všetko jedna skorumpovaná čvarga, ktorá sa nevie dožrať z koryta, ku ktorému sa dostane - je tu jediný rozdiel, zatiaľ čo tí, ktorí sa oháňajú národom a Slovenskom, kradnú hlúpo ako primitívne straky, svetoobčania kradnú takticky, prefíkane a majú na svojej strane média. Jedni aj druhí to zastierajú ideológiou, či už národnou, alebo proeurópskou.
Pýtame sa :“ Je u nás politik, ktorý služi verejnosti, krajine a ľuďom a nie len a len svojmu vrecku ?“
Barack Obama vraj chce prosperujúce Rusko ... Väčšinu rusov to pobavilo. Veď mnohí z nich už vedia čo to o amerických občanoch, ktorí pomohli financovať revolúciu v 1917 –om roku. Pravdepodobne vedia aj to, že amerika nepotrebuje rusov, ale len a len ich prírodné zdroje. O tie ide až v prvom rade! Na perách úsmev a v rukách jed.
Veľmi dobre si rozumel s Medvedevom. Putina pred návštevou označil ako človeka, ktorý stojí jednou nohou v minulosti. A to poznačilo negatívne rokovanie Obamu s Putinom.
Putin však velmi dobre vie kto vládne v Amerike a že Obama to nie je. Skúste hádať koho označí história ako užitočného idiota slúžiaceho záujmom ľudí v pozadí?
Prezidentova kancelária: O ľudských právach v Číne sme nehovorili, lebo to je prázdne gesto. Tak odpovedali na mnohé otázky od novinárov a opozičných aktivistov. Nikto z týchto novinárov ani aktivistov však nepripomenul Bushovi v Bratislave, alebo Obamovi v Prahe, státisíce mŕtvych, to obrovské utrpenie, ktoré táto krajina šíri v Afganistane, Iraku a najnovšie aj v Pakistane. Odvaha našich novinárov a aktivistov končí pri topánkach amerického prezidenta.
Novinári sa predbiehajú v informovaní o osude mjanmarskej Su tij a jej domáceho väzenia. Paradoxne média cudne mlčia, prípadne len skonštatujú, že letectvo NATO zaútočilo na pozície Talibanu v údolí „Svát v Pakistane“ a zabilo desiatky civilistov,žien a detí! Aká to neúcta k životu a čudný dvojitý meter. Rozumiete tomu?
zdroj: http://www.tvina.sk/
12.7.2009
Evoluce je bez konkurence nemyslitelná, anebo aby nám do toho ovce nemluvily
Politický vývoj Evropy je u konce. Levice i pravice se posunuly do středu a splynuly v jediný proud, tzv. europeismus. Je tu znovu vláda jedné Strany.
V Evropském parlamentu už přes spoustu volebních cyklů stále vládli (nou) ti samí lidé. Velká koalice. Koalice Evropské strany lidové (EPP, pravý střed) a Evropských socialistů (PES, levý střed). Nestřídají se u moci, nekonkurují si. Spolupracují. V ekonomice se tomu říká kartel. Je jen otázka formalit, zda tento kartel skutečně splyne v jedinou stranu s jediným názvem. Na faktech to nic nemění. Bylo by to ale poctivé vůči voličům. Nevěšet nám bulíky na nos a přiznat, že soutěž politických stran v EP skončila.
Jak je možné, že vzájemná spolupráce členům kartelu nedělá problémy? Klíčové prvky pravicovosti a levicovosti už dávno hodili za hlavu. Rozdíly mezi levicí a pravicí se za poslední generaci totiž setřely. Není to žádné spiknutí, ale přirozený vývoj.
Po hospodářském krachu sovětského experimentu světová levice s povzdechem vyškrtla ze svého programu znárodňování a zrušení soukromého vlastnictví. Udělali to v 90. letech například britští Labouristé. Po sto letech. Tím levice přišla o jádro své levicovosti.
Na Západě zase za studené války vyrostl tzv. sociální stát. A pravice postupně seznala, že zrušit sociální stát a přerozdělování je technicky neproveditelné, protože to by odboráři a spol. povstali a vládu oběsili na lucernách. Sbohem laisses-faire.
Podle hesla: „Až se to semele, na čí stranu se postavíte?" „Na vítěznou."
Na přelomu 20.a 21. století se tak světová levice a pravice shodly na společném programu - je jím sociální stát (sociálně-tržní model). Pravice rezignovala na volný trh bez přívlastků (laisses-faire). Levice zase zapomněla na znárodňování a zrušení soukromého vlastnictví. Obě hnutí tak splynula - v byznysu se tomu říká fůze (anglicky „merger"). V Evropě tento nově vzniklý směr má i jméno - europeismus.
Připomíná to „happy end" z filmu Limonádový Joe, kdy si lump a dobrák podají ruce a založí společnou firmu: „Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina." Je krásné, že levice a pravice dokázaly zakopat válečnou sekeru a ruku v ruce se vydaly budovat lepší svět. Člověk by dojetím slzel. Teď už budeme všichni kamarádi.
V roce 1989 Francis Fukuyma ve slavném eseji „Konec dějin" věštil, že po konci studené války je souboj ideologií u konce a je na dlouhá staletí rozhodnuto. Asi na tom něco bude. Nemusíme už hledat ideální uspořádání společnosti, už ho máme. Je to Třetí cesta, kompromis mezi komunismem a kapitalismem. Kapitalismus s lidskou tváří. Sociálně-tržní model. Kapitalisti si můžou hrabat prachy, když je to baví, a o chudé je taky postaráno. A všichni jsou spokojení.
Stejnou cestou jde i Čína, byť vystartovala z opačného konce. I tam vzniká sociální stát kombinovaný s tržním (ale regulovaným) hospodářstvím a vládou jediné strany. To je podobný model jako v EU. Snaží si vzít to nejlepší z obou světů. Aurea vis media.
Čína se tedy politicky přibližuje Evropě a Evropa zase Číně. Oni převezmou něco z tržní ekonomiky a my se zase naučíme, jak se dělá vláda jedné strany. Za sto roků nebude režim v Číně a EU k nerozeznání. Takový režim se může snadno rozšířit i do islámských zemí, protože jak jsme se už přesvědčili při karikaturové krizi, bez skrupulí obětuje občanská práva (ženská práva, svoboda slova, svoboda vyznání) výměnou za klid (aby muslimové neláteřili). V tomto režimu si přijdou na své milovníci peněz (big business) i milovníci totalitní politické moci, kteří rádi vše regulují.
Recept je jednoduchý - vykostíme a odstraníme parlamenty, demokracie a občanská práva (aby nám do toho ovce nemluvily), ponecháme něco tržní ekonomiky (aby se vydělávaly peníze), zalijeme omáčkou sociálních jistot a multimédií , aby se poddaní nebouřili (chléb a hry) a posypeme spoustou regulací podle chuti. Povaříme, zamícháme, podáváme studené.
Toto sbližování stran, politik, režimů a zemí může někomu připadat hezké. V zájmu jednoty, konsensu, spolupráce atakdál. Jenže až všichni splynou se všemi v jednu beztvarou hmotu, přijdeme o možnost výběru. Bude-li jen jedna strana, nemá smyl chodit k volbám, to je konec demokracie. Všechny země EU nebo i světa pak budou mít tentýž režim, tytéž zákony, tytéž chyby. Nebude kam utéci.
A jelikož místo konkurence nastoupí spolupráce (kartel), nebude žádný pokrok a vývoj. Konec dějin, na dlouhou dobu. Evoluce je bez konkurence nemyslitelná.
Že by to bylo to pravé konečné řešení vlády na Zemi? V tom případě navrhuji urychlit hledání obydlených planet ve vesmíru, abychom měli kam emigrovat.
Vítězslav Kremlík, historik
zdroj: http://www.voltaire.netkosice.sk/index2.html
12.7.2009
V Evropském parlamentu už přes spoustu volebních cyklů stále vládli (nou) ti samí lidé. Velká koalice. Koalice Evropské strany lidové (EPP, pravý střed) a Evropských socialistů (PES, levý střed). Nestřídají se u moci, nekonkurují si. Spolupracují. V ekonomice se tomu říká kartel. Je jen otázka formalit, zda tento kartel skutečně splyne v jedinou stranu s jediným názvem. Na faktech to nic nemění. Bylo by to ale poctivé vůči voličům. Nevěšet nám bulíky na nos a přiznat, že soutěž politických stran v EP skončila.
Jak je možné, že vzájemná spolupráce členům kartelu nedělá problémy? Klíčové prvky pravicovosti a levicovosti už dávno hodili za hlavu. Rozdíly mezi levicí a pravicí se za poslední generaci totiž setřely. Není to žádné spiknutí, ale přirozený vývoj.
Po hospodářském krachu sovětského experimentu světová levice s povzdechem vyškrtla ze svého programu znárodňování a zrušení soukromého vlastnictví. Udělali to v 90. letech například britští Labouristé. Po sto letech. Tím levice přišla o jádro své levicovosti.
Na Západě zase za studené války vyrostl tzv. sociální stát. A pravice postupně seznala, že zrušit sociální stát a přerozdělování je technicky neproveditelné, protože to by odboráři a spol. povstali a vládu oběsili na lucernách. Sbohem laisses-faire.
Podle hesla: „Až se to semele, na čí stranu se postavíte?" „Na vítěznou."
Na přelomu 20.a 21. století se tak světová levice a pravice shodly na společném programu - je jím sociální stát (sociálně-tržní model). Pravice rezignovala na volný trh bez přívlastků (laisses-faire). Levice zase zapomněla na znárodňování a zrušení soukromého vlastnictví. Obě hnutí tak splynula - v byznysu se tomu říká fůze (anglicky „merger"). V Evropě tento nově vzniklý směr má i jméno - europeismus.
Připomíná to „happy end" z filmu Limonádový Joe, kdy si lump a dobrák podají ruce a založí společnou firmu: „Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina." Je krásné, že levice a pravice dokázaly zakopat válečnou sekeru a ruku v ruce se vydaly budovat lepší svět. Člověk by dojetím slzel. Teď už budeme všichni kamarádi.
V roce 1989 Francis Fukuyma ve slavném eseji „Konec dějin" věštil, že po konci studené války je souboj ideologií u konce a je na dlouhá staletí rozhodnuto. Asi na tom něco bude. Nemusíme už hledat ideální uspořádání společnosti, už ho máme. Je to Třetí cesta, kompromis mezi komunismem a kapitalismem. Kapitalismus s lidskou tváří. Sociálně-tržní model. Kapitalisti si můžou hrabat prachy, když je to baví, a o chudé je taky postaráno. A všichni jsou spokojení.
Stejnou cestou jde i Čína, byť vystartovala z opačného konce. I tam vzniká sociální stát kombinovaný s tržním (ale regulovaným) hospodářstvím a vládou jediné strany. To je podobný model jako v EU. Snaží si vzít to nejlepší z obou světů. Aurea vis media.
Čína se tedy politicky přibližuje Evropě a Evropa zase Číně. Oni převezmou něco z tržní ekonomiky a my se zase naučíme, jak se dělá vláda jedné strany. Za sto roků nebude režim v Číně a EU k nerozeznání. Takový režim se může snadno rozšířit i do islámských zemí, protože jak jsme se už přesvědčili při karikaturové krizi, bez skrupulí obětuje občanská práva (ženská práva, svoboda slova, svoboda vyznání) výměnou za klid (aby muslimové neláteřili). V tomto režimu si přijdou na své milovníci peněz (big business) i milovníci totalitní politické moci, kteří rádi vše regulují.
Recept je jednoduchý - vykostíme a odstraníme parlamenty, demokracie a občanská práva (aby nám do toho ovce nemluvily), ponecháme něco tržní ekonomiky (aby se vydělávaly peníze), zalijeme omáčkou sociálních jistot a multimédií , aby se poddaní nebouřili (chléb a hry) a posypeme spoustou regulací podle chuti. Povaříme, zamícháme, podáváme studené.
Toto sbližování stran, politik, režimů a zemí může někomu připadat hezké. V zájmu jednoty, konsensu, spolupráce atakdál. Jenže až všichni splynou se všemi v jednu beztvarou hmotu, přijdeme o možnost výběru. Bude-li jen jedna strana, nemá smyl chodit k volbám, to je konec demokracie. Všechny země EU nebo i světa pak budou mít tentýž režim, tytéž zákony, tytéž chyby. Nebude kam utéci.
A jelikož místo konkurence nastoupí spolupráce (kartel), nebude žádný pokrok a vývoj. Konec dějin, na dlouhou dobu. Evoluce je bez konkurence nemyslitelná.
Že by to bylo to pravé konečné řešení vlády na Zemi? V tom případě navrhuji urychlit hledání obydlených planet ve vesmíru, abychom měli kam emigrovat.
Vítězslav Kremlík, historik
zdroj: http://www.voltaire.netkosice.sk/index2.html
12.7.2009
10.07.09
Ideozločin....
Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři. Jestliže je toto dáno ostatní z toho vyplyne.
George Orwell 1984…str 80
...George Orwella …
Glosy© Zdeněk Patrick - Praha 2009
Kompilace, variace na totéž téma:
Úkolem ideopolicie: vyhledat, pohrát si, vysílit a příkladně zničit.
Ideobrigádníci: ideozločince po průběžném šmírování obklíčit, dezinpretovat a co nejefektivněji poplivat (předběžný skupinový mobing vítaný).
Ideozločin spočívá v klamavé představě ideozločince, majícího dojem svobodného pocitu říkat základní a tudíž velmi nebezpečné pravdy. Ve skutečnosti ideopolicii ani „za mák“ nezáleží na správnosti součtu. Naopak. Pravdivostní hodnota součtu musí být vždy závisle proměnná. Závislá na ústředním motivačním požadavku denního rozkazu Strany a Sovětu, jenž je vydáván v doporučeném denním tisku a celoglobálním TV vysílání Reality Show.
Přičemž jeden z nejnebezpečnějších ideozločinů je vedle poplašných zpráv, pomyšlení, že kdysi bylo nebe nádherně modré, hvězdy na noční obloze překrásně svítily a voňavý vítr čechral vlasy, je zločin dotyku nezávislého myšlení. Tato nebezpečná alternativa ideozločinu nakonec vždy vede do pokušení ohrozit předvoj lidstva – klan neomylných, pevně semknutý kolem Velkého Bratra.
Navíc může vystresovat ideobrigády natolik, že se stanou nepoužitelnými.
Z důvodu prevence a v důsledku stárnutí slov, jsou některá slova a slovní spojení vyjmuta z obecně používaného jazyka a postavena mimo zákon.
Jejich další používání je trestný ideozločin.
Typickým příkladem zločinu dotykem zlého myšlení, je nedovolené a nanejvýš společensky nebezpečné použití slovního spojení: „policejní stát“. Rovněž tak nesprávná myšlenka, např. že Zeměkoule není placatá, může být hodnoceno jako organizované spiknutí směřující k potlačení práv a svobod Velkého Bratra.. Tedy neodpustitelné kacířství v trestní hodnotě: vaporizace s podezřením na buřičství a rebelii ve smyslu porušení zákonů a principu občanské společnosti a jejích hodnot,
Za vrcholný cynizmus ideozločince budiž považován jím zaviněný únik pravdivých informací na veřejnost.
Tyto informace jsou vyhodnoceny bezpečnostním aparátem MŠBLUV (Mininisterstva "pro štěstí a blaho prostého lidu s urychlenou vaporizací"), vždy jako „for one eye only“.
Pouze pro potřeby aparátu VB: Jako poplašnou zprávu ideozločince určeného k vaporizaci může Velký bratr vyhodnit průběžně… jak se mu zamane. Přičemž placatost Zeměkoule hraje svoji roli při podezření z úhlavního ideozločinu - symbolickou a zejména odstrašující roli při potírání krajního extremizmu - rozuměj názorové hladiny nálad prostých občanů, kteří náhodně pochopili naše odporné zločiny a nahlédli do principu námi centrálně řízené devastace.
zdroj: http://smit.wz.cz/
10.7.2009
George Orwell 1984…str 80
...George Orwella …
Glosy© Zdeněk Patrick - Praha 2009
Kompilace, variace na totéž téma:
Úkolem ideopolicie: vyhledat, pohrát si, vysílit a příkladně zničit.
Ideobrigádníci: ideozločince po průběžném šmírování obklíčit, dezinpretovat a co nejefektivněji poplivat (předběžný skupinový mobing vítaný).
Ideozločin spočívá v klamavé představě ideozločince, majícího dojem svobodného pocitu říkat základní a tudíž velmi nebezpečné pravdy. Ve skutečnosti ideopolicii ani „za mák“ nezáleží na správnosti součtu. Naopak. Pravdivostní hodnota součtu musí být vždy závisle proměnná. Závislá na ústředním motivačním požadavku denního rozkazu Strany a Sovětu, jenž je vydáván v doporučeném denním tisku a celoglobálním TV vysílání Reality Show.
Přičemž jeden z nejnebezpečnějších ideozločinů je vedle poplašných zpráv, pomyšlení, že kdysi bylo nebe nádherně modré, hvězdy na noční obloze překrásně svítily a voňavý vítr čechral vlasy, je zločin dotyku nezávislého myšlení. Tato nebezpečná alternativa ideozločinu nakonec vždy vede do pokušení ohrozit předvoj lidstva – klan neomylných, pevně semknutý kolem Velkého Bratra.
Navíc může vystresovat ideobrigády natolik, že se stanou nepoužitelnými.
Z důvodu prevence a v důsledku stárnutí slov, jsou některá slova a slovní spojení vyjmuta z obecně používaného jazyka a postavena mimo zákon.
Jejich další používání je trestný ideozločin.
Typickým příkladem zločinu dotykem zlého myšlení, je nedovolené a nanejvýš společensky nebezpečné použití slovního spojení: „policejní stát“. Rovněž tak nesprávná myšlenka, např. že Zeměkoule není placatá, může být hodnoceno jako organizované spiknutí směřující k potlačení práv a svobod Velkého Bratra.. Tedy neodpustitelné kacířství v trestní hodnotě: vaporizace s podezřením na buřičství a rebelii ve smyslu porušení zákonů a principu občanské společnosti a jejích hodnot,
Za vrcholný cynizmus ideozločince budiž považován jím zaviněný únik pravdivých informací na veřejnost.
Tyto informace jsou vyhodnoceny bezpečnostním aparátem MŠBLUV (Mininisterstva "pro štěstí a blaho prostého lidu s urychlenou vaporizací"), vždy jako „for one eye only“.
Pouze pro potřeby aparátu VB: Jako poplašnou zprávu ideozločince určeného k vaporizaci může Velký bratr vyhodnit průběžně… jak se mu zamane. Přičemž placatost Zeměkoule hraje svoji roli při podezření z úhlavního ideozločinu - symbolickou a zejména odstrašující roli při potírání krajního extremizmu - rozuměj názorové hladiny nálad prostých občanů, kteří náhodně pochopili naše odporné zločiny a nahlédli do principu námi centrálně řízené devastace.
zdroj: http://smit.wz.cz/
10.7.2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)