Problém – reakce – řešení (v angl. Problem-Reaction-Solution) je paradigma psychologické operace, která je vedena ve třech fázích. Problém – reakce – řešení souvisí s teorií moci, jeho aktéry jsou vláda nebo některé její elementy uvnitř ní (která toto schéma spouští) a lid (který dopady tohoto schématu pociťuje a reaguje na ně). Problém – reakce – řešení tak představuje způsob upevnění moci vládnoucí garniturou získáním některých pravomocí svobod, patřícím lidu, vytvořením uměle vyvolaného problému a následným nabídnutím předem připraveného řešení.
Problém
V této fázi autoritářské složky připraví a vytvoří umělý problém, který záměrně v daný okamžik spustí. Paralelně s tím na tento problém vyvíjí řešení, jež dokončí před spuštěním onoho problému. Součástí této fáze může být i shození viny na jinou osobu nebo subjekt, popř. příprava falešných důkazů pro tato obvinění.
Reakce
Přirozenou reakcí oběti tohoto problému (kterým může být nehoda, teroristický útok, jiný zločin…) je šok a údiv (shock and awe), který je následně vystřídán hlasy, žádajícími např. větší bezpečnost, přísnější opatření, která by vyloučila, aby se takový problém opakoval, apod. Pokud je problém následován falešným obviněním jiné strany, dochází k požadavkům na eliminaci nebezpečí, které z této strany hrozí.
Ta samá strana, která problém spustila, představí své předem připravené řešení.
Řešení
Charakteristickým rysem této fáze je, že dané řešení od oběti daného problému (jímž je většinou prosté obyvatelstvo) vyžaduje určitý (většinou malý) ústupek ve formě vzdání se nějakého konkrétního práva nebo svobody, které se do té doby těšilo. V případě kombinace nehoda nebo útok – požadování větších bezpečnostních opatření tímto ústupkem mohou být kontroly spojené se zjišťováním totožnosti.
Paradigma problém – reakce – řešení je podobné jinému pojmu a sice false flag operation. Rozdíl mezi nimi je v tom, že součástí false flag je obvinění jiné strany vždy a v případě problém – reakce – řešení jen v některých případech. Druhým rozdílem je, že false flag vychází téměř výhradně z vojenského prostředí a jeho účelem je započetí nebo eskalace válečného konfliktu, popř. způsobení co největších ztrát vojenskému protivníkovi.
False flag nebo False flag operation (česky doslova falešná vlajka) je tajná operace vedená vládou, korporací nebo jinou organizací, která je navržena, aby se jevila tak, že je provedena někým jiným. Název je odvozen z vojenského konceptu flying false color, čili operaci vykonanou v jiných (národních) barvách než ty, které má vlajka vlasti.
False flag operací bylo několikrát použito např. v druhé světové válce, a to jak na moři tak na zemi. Např. v roce 1941 německé útočné plavidlo Kormoran maskované za holandskou obchodní loď překvapilo australskou loď HMAS Sydney a způsobilo jí největší ztráty v historii australské armády.
V roce 1977 byl schválen Dodatečný protokol k Ženevským konvencím ze 12. srpna 1949 (Protokol I), který upravuje míru podlosti takovéto operace, pravidla pro zobrazení vlajek a jiných vojenských nebo státních insignií.
Mezi dobře zdokumentované případy patří například:
* Mukdenský incident v roce 1931 vyvolal druhou čínsko-japonskou válku
* přepadení vysílačky v Glivici, které rozpoutalo druhou světovou válku
* operace Ajax z roku 1953
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Probl%C3%A9m_-_reakce_-_%C5%99e%C5%A1en%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/False_flag
Žádné komentáře:
Okomentovat